Ve středu 23. března ve věku 84 let navždy odešla Madeleine Albrightová. První žena v čele americké diplomacie zemřela na rakovinu.
Narodila se 15. května 1937 na pražském Smíchově. Její rodné jméno bylo Marie Jana Körbelová. Otec Josef Korbel byl československým diplomatem. V březnu 1939, po okupaci zbytků Československa Hitlerovým Německem, odešla celá rodina do Londýna, kde byl Korbel pracovníkem československé exilové vlády. Malá Marie tam zažila bombardování, kvůli kterému prožila značnou část dětství v protiletadlovém krytu.

Po válce se rodina vrátila do Československa, které však musela po komunistickém převratu opět opustit. Jejich novým sídlem se stalo americké Colorado. Albrightová vystudovala internátní školu ve Švýcarsku. Následně dostala stipendium na Wellesley College, kde studovala politologii. V rámci postgraduálního studia získala také diplom na Institutu ruských studií na Kolumbijské univerzitě.

Poprvé se do Bílého domu dostala za vlády Jimmyho Cartera díky svému konzultantovi ze studií Zbigniewu Brzezinskému. V té době měla na starosti vztahy s Kongresem. Byla také zprostředkovatelkou mezi Radou pro národní bezpečnost (NSC) a ministerstvem zahraničních věcí.

Mezi lety 1993 až 1997 vykonávala funkci velvyslankyně Spojených států při OSN. Její působení se datuje do let, kdy kupř. světem otřásla genocida ve Rwandě, které nedokázala OSN nijak zabránit. Ve své funkci měla velký vliv na zahraniční politiku USA.

Dne 23. ledna 1997 se stala ministryní zahraničí USA. Ve své funkci řešila problémy týkající se rozpadu Jugoslávie. Probíhalo tajné jednání mezi Albrightovou a velitelem Kosovské osvobozenecké armády Hasimem Thaçim.

Velkou úlohu sehrála Albrightová také při prvním východním rozšíření NATO. V roce 1999 se novými členy staly Česko, Polsko a Maďarsko. V době svého působení v čele diplomacie navštívila KLDR, kde se setkala s tehdejším vůdcem Kim Čong-ilem.

Po odchodu z funkce se o ni uvažovalo např. jako o kandidátce na českou prezidentku. Kandidaturu ji měl navrhnout tehdejší prezident Václav Havel. Sama uvedla: “Lichotilo mi to, představa, že bych žila na slavném hradě nad Prahou, byla vzrušující.” Neměla však důvěru v to, že by ji čeští občané za prezidentku chtěli. Navíc již od dětství byla Američankou. Na post prezidentky Spojených států kandidovat nemohla, neboť se narodila mimo území USA.

Madeleine Albrightová si po celý život zachovala dokonalou znalost češtiny. Napsala také několik knih, z nich můžeme jmenovat tituly Pražská zima, Peklo a jiné destinace či Mocní a všemohoucí : úvahy o Bohu, Americe a mezinárodních vztazích.

S Albrightovou odešla velká osobnost, jenž se významně zasloužila o dobré jméno České republiky v zahraničí. V době svého působení v čele amerického ministerstva zahraničí byla nejmocnější ženou na světě a zřejmě i nejmocnější Češkou v historii.

Zdroj obrázku: cs.wikipedia.org