Univerzita Palackého uspěla v prestižní výzvě Špičkový výzkum operačního programu Jan Amos Komenský. Vědci z tamního projektu Technologie za hranicí nanosvěta (TECHSCALE) vyvinou s využitím revoluční metody atomárního inženýrství např. nové materiály pro získávání a ukládání energie, nanoroboty, kteří budou v lidském těle odhalovat či likvidovat zárodky nemocí, nebo látky, jež urychlí a zefektivní řadu chemických reakcí v průmyslové výrobě.

"Naším cílem je vyvinout nanomateriály a technologie, které přispějí k řešení dvou současných společenských výzev, tedy získávání a ukládání obnovitelné energie a zlepšení kvality života," říká hlavní řešitel projektu Michal Otyepka z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN, který zdůrazňuje, že se na projektu podílejí i zástupci společenských věd, kteří posoudí přijetí nových technologií ve společnosti. "Současně navrhnou i strategie pro boj s tzv. fake news, které by vnímání nových technologií mohly negativně ovlivnit," doplňuje. Institut má ve svém týmu i zástupce pěti fakult Univerzity Palackého.

Výzkumníci při své práci využívají obrovského potenciálu atomárního inženýrství, díky kterému dokáží řídit vlastnosti látek až na úrovni atomů. Díky této metodě mohou vědci vnést jednotlivé atomy kovů do struktury různých materiálů, což vede k výraznému zlepšení jejich vlastností či dokonce objevení zcela nových možností uplatnění.

Účinnější než antibiotika

"Ukazuje se, že nanotechnologie začínají být překonávány a ustupují právě atomárnímu inženýrství. Například katalyzátory připravené touto cestou přinášejí až o řády vyšší výtěžnost reakcí a současně nahrazují potřebu drahých či nedostupných surovin, jako je například zlato či platina. V energetice zase umíme mnohonásobně zvýšit účinnost získávání zeleného vodíku pomocí solárního rozkladu vody nebo amoniaku," uvádí Radek Zbořil z CATRIN. Podle něj už je jasné, že materiály vyvinuté na bázi atomárního inženýrství dokáží zabíjet bakterie mnohem účinněji než některá antibiotika.

"Kdo jiný než právě univerzitní pracoviště, by měla hledat nová řešení problémů, s nimiž se lidstvo potýká. Těší nás nejen spolupráce s našimi partnerskými vědeckými pracovišti v Praze a Brně, ale také fakt, že se jedná o multioborový tým, kdy se na výzkumu podílejí naši odborníci napříč fakultami Univerzity Palackého," říká prorektor pro internacionalizaci UPOL Jiří Stavovčík.

V rámci výzvy získalo podporu celkem 26 projektů, které získaly podporu díky navýšení rozpočtu výzvy na 12,2 miliardy korun. Jejich cílem je posílit pozici České republiky v evropském výzkumném prostoru a zvýšit konkurenceschopnost tuzemských výzkumných týmů s evropskou i světovou špičkou. Projekt TECHSCALE se umístil na druhém místě.

Více informací o projektu najdete zde.

^{Zdroj: Univerzita Karlova}