Národní ústav duševního zdraví provedl ve spolupráci s Českou školní inspekcí unikátní studii zaměřenou na duševní zdraví u dětí na českých základních školách. Z jejích závěrů vyplývá, že více než 50 % žáků devátých tříd vykazuje známky zhoršeného well-beingu.

Well-being je velice zásadní, neboť odráží kvalitu života, kterou v současné chvíli subjektivně prožíváme. Do určité míry nám také pomáhá zvládat zátěžové situace, které život přináší. Podle analytika a koordinátora monitoringu z Národního ústavu duševního zdraví Matěje Kučery mohou náhlé náročné situace, jako je stres, potíže v práci, škole, partnerském vztahu nebo ztráta blízké osoby narušovat naše duševní zdraví.

"30 % dotazovaných navíc projevilo znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. Téměř každému třetímu deváťákovi by tak z těchto důvodů prospělo vyhledání odborné pomoci.  4 z 10 oslovených žáků navíc reportují známky středně těžké až těžké deprese," říká Kučera.

Pokud se uvedené číslo převede na průměrnou třídu o dvaceti žácích, zjistíme, že šest z nich vykazuje známky úzkosti a osm příznaky středně těžké až těžké deprese. Dalších pět vykazuje známky deprese mírné. Ve všech oblastech dušvního zdraví jsou přitom více zasaženy dívky. Oproti chlapcům toto číslo činí až dvojnásobek.

Nedostatek dětských psychologů a psychiatrů

"Většina duševních onemocnění vzniká v dětství a adolescenci, které tak představují nejen období zvýšeného rizika, ale především období, které je enormně důležité pro systematickou, cílenou a na evidenci založenou prevenci a včasnou intervenci," vysvětluje ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. Podle něj je nutné zaměřit se na preventivní složku systému péče o duševní zdraví. Důvodem je chronický nedostatek dětských psychologů a psychiatrů, který není možné ani při nejlepší vůli a vysokých investicích vyřešit v horizontu několika let.

Na podporu duševního zdraví u dětí a mladých lidí se zaměřuje také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. "Již ve Strategii 2030+ i dalších strategických dokumentech resortu jsme položili základy intenzivní podpoře duševního zdraví formou různých aktivit a intervencí, jako je rozvoj školních poradenských pracovišť, akcent na preventivní aktivity ve školách a podporu nespecifické primární prevence nebo celkově holistický přístup k podpoře bezpečného, zdravého a vstřícného prostředí ve školách  a školských zařízeních," říká státní tajemník na ministerstvu Ondřej Andrys.

Nová celostátní kampaň

Národní ústav duševního zdraví nyní hledá partnera pro mediální kampaň pro širokou veřejnost, zaměřenou na tuto problematiku. Tým ústavu také připravuje vědecké publikace s cílem oslovit širokou akademickou obec v tuzemsku i zahraničí. "Společně se stakeholdery chceme také realizovat sérii jednání, kde jim představíme možnosti reakcí na danou situaci. Mezi ně patří další monitoring situace nebo podpora prevence duševních onemocnění žáků," říká Kučera.

Sběr dat pro průzkum byl realizován v květnu a červnu 2023 ve všech krajích u více než šesti tisíc žáků a žákyň devátých tříd. Monitoring byl z praktických důvodů připojen ke každoročnímu testování žáků v předmětech povinné výuky a omezen na devátý ročník, aby bylo možné otestovat funkčnost celého procesu.

^{Zdroj: Tisková zpráva Národního ústavu duševního zdraví}