Letošní výročí založení nejstarší a největší české univerzity připadalo na Velký pátek, proto se tradiční oslavy konaly již ve středu 5.4. Univerzita Karlova své výročí již tradičně vnímá také jako příležitost k ocenění členů akademické obce, kteří pozitivně ovlivňují dění v rámci vysoké školy.

U příležitosti oslav v Karolinu promluvila rektorka Univerzity Karlovy prof. Milena Králíčková. Ve svém projevu se dotkla aktuální problematiky podfinancování vysokoškolských humanitních oborů. „I v tento pro nás všechny slavnostní čas nelze jen slavit. V současnosti je bohužel smutnou realitou, že sektor veřejných vysokých škol trpí podfinancováním. Příčiny jistě nelze hledat jen v posledních dvou letech. Díky ekonomické krizi se právě nyní dlouhodobý deficit silněji projevuje, a to především v oblasti těch nejzranitelnějších segmentů, kterými jsou některé humanitně společenské obory," řekla Králíčková. Podle jejích slov je nutné si uvědomit, že vysokoškolské školy jsou podfinancované jako celek. Bez tohoto vědomí není možné dosáhnout řešení, které naše splečnost před nástupem silných ročníků a nárůstu demografické křivky na vysokých školách potřebuje.

Rektorka take zmínila, že nestačí pouze posílit financování vysokých škol ze strany státu. Je nutné také hledat řešení, jak zefektivnit fungování jednotlivých univerzit a jejich fakult, díky čemuž vyjdou vysoké školy ze současné krize silnější a odolnější. Právě Univerzita Karlova může sloužit jako příklad, neboť k tomuto procesu již sama aktivně přistupuje a činí řadu kroků.

Udělená ocenění

V den oslav výročí byla na půdě univerzity předána řada ocenění. Jedním z nich byla Cena Miroslava Petruska za reprezentaci a propagaci, která bývá udělována za pozitivní počin s významným dopadem na vytváření obrazu vnímání Univerzity Karlovy v široké veřejnosti. Jejím laureátem se stal tvůrčí tým složený ze zástupců 3. lékařské fakulty UK, Filozofické fakulty UK a Nakladatelství Karolinum, kteří vytvořili česko-ukrajinskou učebnici Léčíme česky. Čeština pro sestry a jiné zdravotníky. Autoři chtěli prostřednictvím publikace přispět k tomu, aby ukrajinské sestry měly šanci se co nejrychleji uplatnit v českých nemocnicích. Tým autorů projevil svůj vysoký morální kredit tím, že se rozhodl věnovat finanční část ocenění organizaci Člověk v tísni, která finanční prostředky použije na podporu Ukrajiny.

Dalším oceněním, které letos Univerzita Karlova udělila, byla Cena Bedřicha Hrozného nesoucí jméno bývalého rektora školy, orientalisty a jazykovědce, který je slavný především díky rozluštění jazyka starověkých Chetitů. Laureáty ceny se stali doc. PhDr. Michal Bauer, Ph.D. a doc. PhDr. Julie Chytilová, Ph.D. z výzkumného centra CERGE-EI a FSV UK. Ocenění si odnesli za svoji publikaci Communicating doctor’s consensus persistently increases COVID-19 vaccinations v časopise Nature. Autoři se ve svém výzkumu věnovali otázce odmítání očkování a dospěli k závěru, že jedním z významných důvodů odmítání očkování je zkreslení představ veřejnosti o názorech lékařů na očkování.

Dalším z laureátů Ceny Bedřicha Hrozného se stal doc. PhDr. Richard Biegel, Ph.D z Filozofické fakulty za svoji monografii Město v bouři – Urbanismus a architektura historického centra Prahy 1830-1970.. Ve své knize představuje urbanistické a architektonické osudy historického centra Prahy během proměny malebného souměstí na ambiciózní velkoměsto.

Cenu obdržel také výzkumný tým z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, který pod vedením MUDr. Mgr. Víta Hubka, Ph.D. zpracoval monografii s názvem Diversity and taxonomy of food and indoor Aspergillus v časopisu Studies in Mycology. Jejich práce vedla k výraznému snížení počtu druhů na modelu jednoho z nejvýznamnějších rodů mikroskopických hub s názvem Aspergillus.

Cenou Bedřicha Hrozného byl odměněn také výzkum a patent Ultra-vysoko-frekvenčního EKG, jehož autorem je doc. MUDr. Ing. Karola Čurila, Ph.D. Jeho výzkum splňuje nejvyšší mezinárodní nároky na původnost, kvalitu i závažnost dopadů na lékařskou praxi. UHF-EKG dokáže unikátním a detailním způsobem popsat charakter srdeční aktivace, který nelze při použití běžného EKG získat. U pacientů, kteří trpí poruchami srdečního rytmu a srdečním selháním, nelze určit správný postup léčby. Nová metoda má právě u nich vysoký potenciál.

Zdroj: TZ Univerzity Karlovy

^{Zdroj obrázku: Univerzita Karlova}