Tipy na Erasmus: Jak ušetřit peníze a zbytečný stres?

Prvním krokem před jakoukoli cestou je mít v pořádku veškerou administrativu. Bez podepsané studijní smlouvy, tedy Learning Agreementu, a grantové dohody s oběma univerzitami by student vůbec neměl odjíždět. Zároveň se vyplatí včas ověřit, v jakém jazyce bude probíhat výuka, a využít bezplatnou online podporu OLS, kde si lze znalosti otestovat i zlepšit. Hned po nominaci je také dobré řešit ubytování, protože místa na kolejích rychle mizí.

Po finanční stránce je nutné počítat s tím, že stipendium ve výši zhruba 480 až 660 eur měsíčně slouží jen jako příspěvek a často nepokryje všechny náklady, takže se hodí mít vlastní úspory. Studenti ze znevýhodněného socioekonomického prostředí nebo se zdravotním znevýhodněním však mohou požádat o navýšení stipendia. Dopravu si každý zařizuje sám, ale při volbě nízkoemisního a udržitelného cestování, například vlakem, poskytuje program finanční příplatek. Podcenit nelze ani zdraví, kde běžné pojištění nestačí a je nutné sjednat krytí, které zahrnuje cestovní pojištění, pojištění odpovědnosti, úrazy, vážné nemoci i případnou repatriaci. Samozřejmostí by pak měla být modrá kartička Evropského průkazu zdravotního pojištění pro přístup ke státní zdravotní péči v cizině.

Pravidla v zahraničí a kdy hrozí vracení grantu

Na hostitelské univerzitě má zahraniční student stejná práva jako místní a škola od něj nesmí vybírat poplatky za výuku, zkoušky, zápis ani za přístup do laboratoří či knihoven. Během semestru je možné mít i brigádu, nesmí ale ohrozit docházku a studium a je nutné předem vyřešit místní byrokracii, jako je daňové číslo, víza nebo pracovní povolení. Stejně tak lze o víkendech cestovat, zemi však student nesmí opustit na delší dobu v době, kdy reálně probíhá výuka.

Velký pozor je třeba dávat na podmínky, při jejichž porušení by se musel grant vracet. Nastává to v situaci, kdy student odjede dříve než za dva měsíce bez vážného důvodu, jakým je například těžké onemocnění nebo úmrtí v rodině. Stejný problém nastane, pokud nenasbírá školou stanovený limit, který bývá často patnáct až dvacet kreditů, nebo když do třiceti dnů od ukončení pobytu nevyplní a nedodá výpis známek, potvrzení a evropský dotazník.

Návrat domů i opakovaný výjezd

Po úspěšném zakončení semestru musí domovská vysoká škola automaticky uznat výsledky studia ze zahraničí. Absolvent pobytu získá formální uznání výsledků a potvrzení o délce pobytu v podobě dokumentů Europass Mobility a Confirmation of Study Period. Pokud se studentovi v zahraničí zalíbí natolik, že bude chtít vyjet znovu, systém to umožňuje. Za jeden studijní cyklus, například bakalářský, lze na Erasmu strávit celkově nejvýše dvanáct měsíců, a na navazujícím magisterském studiu se tento časový limit počítá znovu od začátku.

Kromě formálních pravidel rozhoduje o úspěchu pobytu hlavně přístup k novému prostředí a navazování kontaktů. Redaktorky magazínu Tak moment, které samy zahraniční studium absolvovaly, se shodují, že se vyplatí překonat počáteční ostych. „Běž na uvítací párty, i když se ti nechce a nemáš to rád/a. Poznáš tam lidi, kterým se taky nechtělo, ale skámošíte se,“ radí ze své zkušenosti z Portugalska redaktorka Mila.

Další možností, jak zapadnout, jsou univerzitní spolky a společné akce. „Hledej aktivity, které ta škola nabízí. Já jsem se přidala do hiking clubu a projezdila všechny národní parky Walesu. Vyzkoušela jsem si třeba i rowing a poledance. Ukazujte si s ostatními erasmáky navzájem své kultury. Udělejte si třeba international cooking night a uvařte si jídla z vašich zemí,“ doporučuje editorka Eliška na základě pobytu ve Velké Británii. A pokud někomu nevyhovují velké večírky, může si najít vlastní cestu, jak ostatní poznat. „Buď ten, kdo něco organizuje a neber osobně, když tě někdo odmítne. Nuť se do socializace, ale ne do činností, které nemáš rád/a. Můžou to být i deskovky nebo společné pečení, nemusíš chodit na párty,“ uzavírá redaktorka Anička po návratu ze Švédska.

Zdroj: TAK moment, Erasmus, DZS

Zdroj úvodního obrázku: MUNI

    Comments are closed