Ministerstvo školství a Policejní prezidium důrazně varují před novou vlnou podvodných telefonátů, které v poslední době cílí stále častěji přímo na pedagogy a do ředitelen školních institucí.
Uprostřed dopoledne zazvoní telefon. Hlas na druhém konci je naprosto klidný, zní profesionálně a přesně zná jméno volané. Vážným tónem tvrdí, že na školní účet právě míří podezřelá transakce a je nezbytně nutné okamžitě jednat. Přesně takovou situaci nedávno zažila ředitelka jedné základní školy v Olomouci. Naštěstí však tlaku volajícího nepodlehla. Zavěsila, obrátila se rovnou na místní policejní stanici a zjistila tak, že se neděje vůbec nic z toho, čím jí volající hrozil. Šlo o pečlivě promyšlený podvod.
Podobné příběhy se v posledních měsících množí. Od začátku roku je evidováno přibližně 900 případů s celkovou škodou přesahující 390 milionů korun, přičemž průměrná ztráta na jednu oběť přesahuje 700 tisíc korun. Pachatelé stále častěji míří právě na učitele a pracovníky škol s cílem dostat se i k penězům samotných institucí.
Jak podvod vypadá v praxi
Samotný scénář útoku se může v drobných detailech lišit, ale základ zůstává neměnný a sází na intenzivní psychologický nátlak. Útočník na druhém konci se většinou stylizuje do role vyšetřovatele nebo vysokého bankovního úředníka a své oběti obvykle oznámí, že její osobní nebo školní účet právě čelí útoku a je ohrožen. Tempo hovoru je od první vteřiny velmi rychlé a má za cíl vyvolat šok spojený s pocitem, že každá vteřina zpoždění znamená katastrofu. Pokud oběť zaváhá nebo odmítne spolupracovat, nastupují výhrůžky trestním stíháním nebo ohrožením rodiny. Mimoto, útočníci se mohou přepojovat a vystupovat jako více různých osob.
Celý hovor může přitom trvat i několik hodin a oběť je pod nepřetržitým tlakem. Konečným cílem této vyčerpávající a mnohdy i několik hodin trvající masáže je jediné – donutit vás k okamžitému převodu peněz na takzvaný záchranný či bezpečný účet. Dalšími variantami, jak z vás dostat peníze, jsou vložení hotovosti do vkladomatu na kryptoměny, fyzické předání obnosu falešnému kurýrovi nebo instalace speciální aplikace. Ta útočníkům otevře zadní vrátka přímo do vašeho chytrého telefonu a internetového bankovnictví.
„Nejvíce mě překvapilo, jak přesně věděli, jak se jmenuji a na jaké škole pracuji. Ptal se na věci, které zněly naprosto reálně. Kdyby mě kolegyně předtím nevarovala, nevím, jak bych reagovala,“ popisuje učitelka z pražské základní školy, která na podobný hovor vzpomíná s mrazením.
Co dělat, když hovor přijde
Při podezřelém hovoru je nejlepším krokem okamžité zavěšení a přímé ověření situace u banky nebo policie, a to výhradně přes čísla, která znáte nebo která najdete na oficiálních webových stránkách. Nikdy nevolejte zpět na číslo, ze kterého vám byl podezřelý hovor uskutečněn. Telefon pachatele lze navíc nahlásit operátorovi zasláním SMS na číslo 7726, případně ho označit na specializovaných webových stránkách. Pokud přece jen dojde k incidentu, je klíčové neprodleně kontaktovat banku a zachovat všechny dostupné důkazy. Poté je třeba věc nahlásit Policii ČR.
Osvěta jako nejsilnější ochrana
Odborníci na kybernetickou bezpečnost se jednoznačně shodují, že tou nejpevnější obranou zůstává důkladná prevence a osvěta. Ministerstvo školství proto apeluje na vedení všech vzdělávací institucí, aby o těchto neviditelných hrozbách zcela otevřeně mluvily. Školy by navíc měly mít jasně nastavená interní pravidla pro nakládání s financemi a každá transakce nad určitý limit by měla vyžadovat souhlasy více osob. Takto zásadní rozhodnutí totiž nikdy nesmí padnout na základě úsudku jednoho vystresovaného člověka se sluchátkem u ucha.
Zdroj: MŠMT, Policejní prezidium České republiky
