Radek Smolka je studentem doktorského studia na Ostravské univerzitě. V současné době je již na svém třetím výzkumném pobytu v polském Krakově. V rozhovoru pro náš web porovnává rozdíly mezi polským a českým vysokým školstvím, popisuje zdejší studentský život a věnuje se také otázce výše doktorandských stipendií.

Proč jste se rozhodl právě pro Krakov?

S Krakovem mě pojí předchozí studium, kdy jsem na Univerzitě Karlově studoval double degree program společně s univerzitou UP Kraków. Na základě toho, že jsem v rámci doktorského studia chtěl vyjet do země, na kterou se můj výzkum zaměřuje, nabízelo se využít kontakty z minulosti a zvolit právě Krakov. Kromě toho druhé největší město Polska nabízí pro studenty velké množství aktivit, je plné zeleně a působí velmi bezpečně. 

Vnímáte nějaké výrazné rozdíly mezi vysokým školstvím v České republice a v Polsku? Je něco, co Vás vyloženě zaujalo?

Rozdílný je například systém známkování a někdy se oproti Česku liší i délka výuky, ale jde spíše o detaily. Co se týče vybavení univerzit, vždy záleží na každé konkrétní univerzitě. Obecně lze říct, že je zcela srovnatelné s Českem. Znatelný rozdíl ale vidím u studentských slev, které jsou výrazně více rozšířené než u nás, což je vítaný fakt pro peněženky studentů. Pokud bych lehce nastínil vědecké výstupy, tak v rámci svého výzkumu pociťuji, že odborných článků na určité téma lze v Polsku nalézt více, což je nepochybně způsobeno větším počtem univerzit. Zde ale mohu hodnotit pouze odborné výstupy týkající se moderních dějin, kterými se zabývám.

Lze nějakým způsobem srovnat náročnost českých a polských vysokých škol?

Pro zahraničního studenta je vždy těžké porovnávat náročnost vysokých škol, protože pobyt v rámci programu Erasmus+ nelze objektivně porovnat s denním studiem místních studentů. Co však mohu z vlastní praxe porovnat je postavení doktorandů. V Polsku není vůbec jednoduché se dostat na doktorské studium, na druhou stranu je poměrově doktorandské stipendium oproti Česku vyšší. Mí polští kolegové však tráví na katedře mnohem více času a jejich plán studia mi připadá poněkud méně flexibilní, než můj.

Čeští studenti na svých zahraničních výjezdech míří většinou do zemí na západ od našich hranic. Vy jste se rozhodl pro Polsko. Myslíte, že se potenciálním zájemcům může tento krok také vyplatit?

Nepochybně, dnes již studují v Krakově desítky Čechů a určitě bych tuto volbu doporučil. Kvalita života je zcela srovnatelná s Českem, cenově je Polsko levnější, a to jak potraviny a ubytování, tak i zábava. Erasmus grant může díky tomu pokrýt i 100% nákladů studenta, což je ve velkých západních městech nemyslitelné. Polština je podobný jazyk tudíž není vůbec těžké se jej naučit i za semestr na komunikativní úroveň, což se vzhledem k provázanosti našich zemí může hodit i v budoucí kariéře. V neposlední řadě se vždy jako Čech setkávám s pozitivními reakcemi na naši zemi a to ať už na základě krás Prahy, hokeje, lyžování a samozřejmě piva. Zjednodušeně řečeno nás mají Poláci rádi.

Doporučil byste naopak polským studentům Českou republiku?

Pro Poláky je Česko velmi atraktivní zemí, a to nejen pro studenty, ale i pro generaci jejich rodičů. Především Praha je chápána v Polsku jako jedno z nejhezčích měst Evropy a Univerzita Karlova má zde mezi akademiky velký zvuk. Sám vím o několika Polácích, kteří se rozhodli pro studium právě v Praze místo toho, aby šli do některé ze západních zemí a jejich rodiče je v tom plně podporovali. Nesmíme zapomínat ani na Ostravu, kde se můžeme s polskými studenty setkat celkem běžně, což je však způsobeno provázaností Slezska, které se rozprostírá v obou zemích.

V poslední době se v Česku hodně mluví o navýšení stipendií doktorandům. Jak tuto debatu vnímáte? Je pro Vás výše Vašeho stipendia adekvátní?

Toto téma je velmi složité. Na jednu stranu si musíme nalít čistého vína a přiznat si, že výše stipendia je pro potenciální zájemce krajně demotivující. Já osobně bych bez vedlejších příjmů nebyl schopný doktorské studium vůbec začít, a to nestuduji v Praze, kde jsou náklady ještě nepoměrně vyšší. Na druhou stranu však záleží na časové vytíženosti jednotlivých doktorandů. Pokud má doktorand, který prezenčně studuje, čas na zaměstnání, pak je otázka, zda je nutné výrazně zvyšovat stipendium. Dle mého názoru je každé studium a výzkum značně individuální a je těžké je porovnávat. Proto odvedený výkon jednoho doktoranda může být výši stipendia adekvátní, ale u jiného se jedná o žalostně nízkou částku. Osobně bych se přikláněl k navýšení v řádu nižších tisíců korun měsíčně, protože v současné době se minimální stipendium neblíží ani z daleka minimální mzdě.

A co studentský život v Krakově? Dá se nějakým způsobem srovnat s tím naším? 

Studentský život především co se týče zábavy, je báječný, jak jsem zmínil výše, studentské slevy platí od sportovních utkání po speciální nabídky v barech. Obecně mi připadá, že Krakov žije v noci ještě více než Praha a to hlavně v samotném historickém centru, kde je možné najít velké množství restaurací, hospod a barů, ve kterých jsou ceny srovnatelné s okresními městy v Česku. Kromě toho jsou ve městě stovky Erasmus studentů, tudíž je o zábavu postaráno každý den v týdnu. Díky studentským slevám na jízdné jsou pak dostupná i další města v Polsku, která stojí za návštěvu. Krakov tedy mohu opět jen a jen doporučit. 

Radek Smolka

• Vystudoval magisterský program Německá a středoevropská studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v rámci double degree programu společně s Uniwersytet Pedagogiczny w Krakowie
• Za svoji magisterskou práci obdržel cenu Mariana Szyjkowského
• V současné době je studentem druhého ročníku doktorského studia historie na Ostravské univerzitě
• Nyní je v Krakově již na svém třetím výzkumném pobytu