Smíchovská Střední průmyslová škola a gymnázium na své půdě pořádala další velmi zajímavou akci. Poskytla zbrusu nové prostory Nextzone, vytvořené jejími studenty, pro zprostředkování rozhovoru s astronautem, Matthiasem Maurerem, živě – přímo z vesmírné paluby.  

Nextzone. Místo vytvořené „studenty pro studenty“. Zde se 24. listopadu, za organizace Evropské vesmírné agentury – ESA, respektive její vzdělávací kanceláře ESERO (zabývající se nejen vzděláním studentů, ale i školením pedagogů), odehrála akce týkající se ISS, Mezinárodní vesmírné stanice. Technickou stránku akce obstarali sami studenti smíchovské průmyslovky. Dopolední program zahrnoval účast studentů na workshopech. Studenti měli na výběr z workshopů s názvy: Stavíme raketu, Programujeme vlastní experiment na ISS, nebo Pátrání po klimatické změně pomocí satelitních snímků.

Já osobně jsem se zúčastnila druhého zmíněného semináře a zhodnotila bych ho velmi kladně. Programovali jsme na webových stránkách Astro Pi s návodnými instrukcemi na Astro Pi: Mission Zero, kde základní program je zvládnutelný do 30 minut. Výsledná zpráva se navíc zobrazí ve vesmíru, na samotné stanici ISS! Pro nadšence je k dispozici již o něco větší program – MISSION SPACE LAB. Týmy, sestávající ze dvou až šesti mladých lidí do 19 let, společně s mentorem, zde mají možnost předvést své schopnosti a naprogramovat vlastní experiment. Součástí experimentu může být například pořízení snímků s červeným optickým filtrem, možností je nepřeberně mnoho. Podle instruktora našeho kurzu je to, mimo jiné, zajímavým benefitem pro přijetí na některé vysoké školy.

Společným odpoledním programem provázel pan Petr Mareš, který divákům představil dva následující řečníky: Jana Lukačeviče, mladého kosmického inženýra, a Vladislava Janečka, který je součástí týmu vzdělávací kanceláře ESERO. Řeč byla o vesmírné stanici ISS, kterou Jan Lukačevič označil za „nejsložitější zařízení vyrobené lidmi“. Posluchače nadále seznámil s technickými parametry stanice. Celá stanice měří 109 x 75 metrů a váží 419 tun, což je zhruba 15 a půl plně naložených kamionů, obyvatelný objem pak čítá 388 m3. Pohybuje se ve výšce 350 až 450 km nad zemí rychlostí 27 tis. km/h, urazí tak 7,7 km za sekundu a Zemi stihne za den oběhnout šestnáctkrát. Posádkou bývá šest až sedm astronautů aktivně spolupracujících se 108 zeměmi, počet uskutečněných experimentů přesahuje číslo 3 500. Naprogramování stanice zabralo neuvěřitelných 1,5 milionů řádků kódu.

A jaké jsou nároky na samotného astronauta? Aby byl vybrán, musí splnit specifické požadavky. Musí být 155 až 190 cm vysoký, starší 27 let a v perfektní kondici. Dále musí mít dva tituly, z toho jeden magisterský. Pokud máte to štěstí a jste vybrán/a, čekají Vás dlouhé a velmi podrobné přípravy na pobyt ve vesmíru. Tento čas poté strávíte nejen plněním misí a prováděním experimentů, máte však zajištěno i osobní volno, které můžete strávit např. na, díky tamním podmínkám, velmi komplikovaném přístroji – běžícím pásu, nebo udržet oční kontakt s malým robůtkem CIMONem.

robot CIMON, Zdroj: ibm.com

Jedním z těchto šťastlivců je německý astronaut, Matthias Maurer, se kterým se měli možnost spojit žáci a studenti nejen z České republiky, ale také z Německa a Irska. Stalo se tak po třetí hodině odpolední. Vybraní studenti, z každé země maximálně čtyři, měli připravené otázky.


Matthias Maurer, Zdroj: kosmonautix.cz

Čeští studenti dostali prostor na dvě otázky. Jednou z otázek bylo Jak je vnější povrch vesmírné stanice ovlivněn zemskou atmosférou? Probíhají tam nějaké oxygenní reakce, které vyvíjejí tlak na povrch stanice, ale děje se tak ve výšce 500 km nad Zemí, kde tlak ještě není tak velký. Ovšem zásadnější vliv, než je působení zemské atmosféry, jsou vlivy přicházející zvenčí, z vesmíru, těmi mohou být létající objekty, kvůli kterým je ISS několikrát za rok nucena vychýlit se ze své trasy.

Druhá z otázek zněla Jak mikrogravitace působí na tekutiny, zaznamenal jste nějaké změny po příchodu do vesmíru? „Ano,zaznamenal jsem dvě nebo tři zajímavé změny a jednu skvělou změnu. Moje břicho se stalo plošší! Je to způsobeno pohybem všech věcí směrem nahoru. Tím mám ale také více tekutiny nahrnuté v hlavě, takže pravděpodobně můžete vidět můj obličej více zakulacený a nafouklejší, naproti tomu, mé nohy jsou hubenější, mám takové „kuří nohy“! Navíc jsem zaznamenal tlak v hlavě, především v očích, cítil jsem se napěchovaný a bolela mě z toho hlava. Znamená to, že tělo se musí adaptovat na mikrogravitaci a změnu chování tělních tekutin. Mně se to povedlo tuším během prvních sedmi dnů, teď už se cítím lépe, i když stále nějaký tlak v očích cítím. Vzpomínám si, že některý z mých kolegů měl oči více zarudlé, myslím, že je to způsobeno nahromaděnou krví,“ odpověděl na dotaz Matthias Maurer.

Nakonec se všichni studenti mezi sebou rozloučili a akce byla ukončena. Pokud by Vás však mrzelo, že jste neměli tu možnost zúčastnit se, záznam odpoledního programu si můžete přehrát na YouTube Prahy školské. Osobně akci hodnotím velmi kladně, více takových akcí!

Zážitky z akce pro čtenáře Prahy školské sepsala Markéta Gavlasová, studentka 1. ročníku Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia.