Emil Zátopek, Rolling Stones, T. G. Masaryk nebo papež Jan Pavel II. Všechna tato známá jména spojuje jedno místo - Strahovský stadion. Jedná se o jeden z největších stadionů na světě, který se může pochlubit opravdu bohatou historií. Budoucnost této monumentální stavby je však nejistá. 

Ve Strahovském stadionu najdeme devět fotbalových hřišť. Jeho kapacita se pohybuje okolo čtvrt milionu míst, z toho 50 000 je určeno k sezení. Konaly se tu akce velké akce, ať už šlo o sokolské slety, spartakiády, nebo koncerty a veletrhy. 

Architektem Masarykova stadionu je Alois Dryák (1872-1932), secesní a funkcionalistický architekt. Dryák byl žákem a později spolupracovníkem významného rakouského architekta Friedricha Ohmanna (mj. autora Kramářovy vily). Díky tomu se český architekt mohl podílet na návrzích prvních secesních staveb v Rakousku-Uhersku. Později po ranných začátcích ho ale uchvátil Adolf Loos se svou funkcionalistickou architekturou a z Dryákovy secesní zdobnosti se stala puristická jednoduchost. Působil také jako pedagog, prvně jako asistent na středních odborných školách, později vyučoval perspektivní kreslení na Akademii výtvarných umění. Dryák měl zájem o veřejné dění, byl také aktivním sokolem. 

Počátky historie stadionu

Historie Strahovského stadionu se začala psát v roce 1913, kdy se Česká sokolská obec rozhodla postavit velký sportovní areál a nechala zpracovat ideovou studii. Součástí areálu měl být především sletový stadion, ale také dětská hřiště a sportoviště. Následoval výběr vhodného umístění. Rozhodovalo se mezi lokalitou Braník a Strahovskou plání, která z prostorových důvodů ve výběru zvítězila.

V roce 1919 se uskutečnila architektonická soutěž na definitivní úpravu strahovských lomů. Zvítězil v ní návrh architekta Aloise Dryáka. Stavba současného stadionu započala roku 1926 podle projektu zmiňovaného architekta. Na cvičební ploše nyní mohlo vystoupit až 17 000 cvičenců a kapacita tribun se zvýšila až na až 179 000 míst. V roce 1932 se v novém stadionu konal Devátý Všesokolský slet, na kterém se byl podívat i tehdejší československý prezident, T. G. Masaryk.

Právě na prezidentovu počest byl stadion pojmenován Masarykův. Ve stejném roce se započalo se stavbou dalších dvou sousedních stadionů - armádního a atletického. Těsně před druhou světovou válkou se na Strahově stačil uskutečnit ještě jubilejní 10. sokolský slet, v té době již byly dokončeny dvě šestipatrové věže a celá západní tribuna. Ani v době války však stadion nezůstal prázdný – v roce 1939 zde proběhla velká vojenská přehlídka u příležitosti 50. narozenin Adolfa Hitlera.

Od všesokolských sletů ke spartakiádám

Stadion dostal svoji současnou podobu po konci druhé světové války, kdy zde probíhala rozsáhlá rekonstrukce (konkrétně v letech 1948–1975). V době komunismu se stadion proslavil hlavně jako místo konání spartakiád. Ještě před úplným zákazem činnosti sokola se v roce 1948 za přítomnosti Klementa Gottwalda uskutečnil na padesát let poslední všesokolský slet. Sokolové využili této významné akce, aby dali najevo svůj nesouhlas s nastávajícím režimem, což jen potvrdilo rozhodnutí Sokol zakázat a nahradit všesokolské slety spartakiádami, obílenou součástí komunistické propagandy.

Tato hromadná tělovýchovná vystoupení se konala vcelku pravidelně, většinou jednou za pět let. První spartakiáda na Strahově se konala v roce 1955, kdy uplynulo deset let od osvobození Československa armádou Sovětského svazu. Jednalo se o opravdu gigantické akce. Například při druhé spartakiádě v roce 1960 se cvičení na Strahově zúčastnilo přes tři čtvrtě milionu cvičenců. Návštěvnost tehdy překonala hranici dvou milionů diváků.

O rok později se zrekonstruovala i východní tribuna. Vzniklo také celkem jedenáct pavilonů vysokoškolských kolejí. Poslední spartakiáda se konala v roce 1985. O devět let později došlo k obnovení všesokolského sletu a jeho 12. ročník proběhl na velkém stadionu, a to i za účasti prezidenta Václava Havla.

Od pádu komunismu do současnosti

Po Sametové revoluci se na Strahově pořádaly koncerty významných kapel – jmenujme například Rolling Stones, Rammstein, Bon Jovi, Pink Floyd nebo AC/DC. V roce 1995 tu odsloužil mši tehdejší papež Jan Pavel II. a to za přítomnosti předních českých vládních představitelů, mezi nimiž nechyběl prezident Václav Havel či premiér Václav Klaus).

V současné době používá část Masarykova stadionu klub AC Sparta Praha jako svoje tréninkové centrum. Nicméně i tak je viditelná neskutečná zanedbanost celého areálu, na kterém nemilosrdně hlodá zub času. Vyskytlo se spoustu nejrůznějších nápadů, jak s tímto prostorem naložit, diskutovalo se o možné vodní elektrárně, výstavbě muzea historie 20. století, probíralo se i prodloužení tramvajové linky z Malovanky přímo ke Strahovskému stadionu.

V září minulého roku podepsali zástupci hlavního města prohlášení o spolupráci s vedením Českého vysokého učení technického (ČVUT).V následujících letech by se měl Strahovský stadion stát světovým technologickým a inovačním centrem, testovat by se zde měly nejmodernější technologie včetně umělé inteligence. Do spolupráce je mimo jiné zapojena i česká světově známá firma Průša research, která je světovým distributorem 3D tiskáren. Cílem spolupráce je otestovat, do jaké míry je projekt Tech centra reálný.

Text vznikl v rámci projektu Studentské zpravodajství, který dává mladým lidem příležitost získat zkušenosti s redakčním psaním.

^{Zdroj úvodního obrázku: Radomír Kočí, www.artmap.cz}