O Turecku se říká, že je zemí na hranici mezi Evropou a Orientem. Pro mnoho lidí je oblíbeným cílem letních dovolených, pro jiné zase přestupním bodem na cestě do vzdálenějších zemí. Někteří se zde rozhodnou strávit semestr na místních vysokých školách a načerpat tak nové zkušenosti ze zahraničí. Jednou z nich je i Sofie Veselá, studentka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se v rámci Erasmu vydala na Marmara University do Istanbulu.

Proč jste se rozhodla právě pro Turecko?

Mojí asi největší motivací bylo to, že mám hodně přátel původem z Turecka. Většina z nich bydlí již několik let v Praze. Mám také několik přátel, kteří jsou Němci s tureckými kořeny. Mojí největší motivací bylo dostat se k jejich kultuře. Myslím si ale zároveň, že i z politického hlediska je Turecko zajímavé, protože se jejich politika velmi odlišuje od té naší. Pro studenta politického oboru je to určitě zajímavá zkušenost.

Bylo pro vás těžké najít si jako student v Istanbulu bydlení?

Já jsem bydlení hledala skrze facebookové skupiny, když jsem ještě byla v Praze. To je poměrně problematické, protože nikdy nevíte, jestlI ten člověk na druhé straně není podvodník či něco jiného. Navíc jsem také platila zálohu dopředu. Naštěstí jsem nikomu nenaletěla a moje bydlení je v pořádku. Člověk si však určitě musí dávat pozor, když si hledá bydlení takhle na dálku.

Jaké bylo střetnutí s tureckou realitou? Byl to pro vás velký kulturní šok?

Pro mě to určitě kulturní šok nebyl, ale musím říct, že jsem byla hodně zaražená místní hygienou. Konkrétně mluvím o bytě, ve kterém bydlím. Byl to pro mě šílený rozdíl. Když jsem se stěhovala, pronajímatel mi psal, že je všechno připravené k nastěhování a vyčištěné. Vyčištěné to však rozhodně nebylo. To byl pro mě asi největší problém.

Musela jsem si také zvyknout na to, že Istanbul jako město patří kočkám a psům. Pro mě, jakožto pro alergika, to rozhodně nebylo úplně nejlepší. Jedná se však o obrovské město, takže spíše než kulturní šok to pro mě byl střet s megapolí, která má asi 20 milionů obyvatel. Je to velká změna oproti Praze nebo jinému městu. Myslím si ale, že se na to dá zvyknout rychle.

V posledních dnech slyšíme o Turecku hlavně v souvislosti s nedávným teroristickým útokem. Cítíte se v Istanbulu bezpečně?

V Istanbulu se cítím bezpečně. Je to možná dáno také tím, že se nevyskytuji ve frekventovaných turistických distriktech Pohybuji se většinou v jiných částech města. Myslím si ale, že bych se cítila bezpečně i v případě, že bych se v těchto částek pohybovala. Teroristický útok se může stát kdykoli a kdekoli, mnoho útoků se stává I v evropských metropolích. To je věc, kterou člověk asi úplně neovlivní, i když je to smutné.

Jak už jsem řekla, cítím se tu bezpečně. Nikdy jsem se tu nesetkala s problémem, který by mě postavil do nějaké nekomfortní situace nebo bych měla strach.

Vnímáte nějaké zásadní rozdíly mezi českým a tureckým univerzitním prostředím?

Zásadním rozdílem pro mě je určitě kampus. Navštěvuji jeden z největších kampusů v Istanbulu. Je vlastně takové samostatné město samo o sobě, které je dost samostatné, a ve kterém se nachází vše, co potřebuji. To je určitě velká změna.

Výuka probíhá poměrně dost podobně. Rozdílem je pro mě to, že i když studuji politický obor, tak výuka není moc otevřená diskuzi a je to hodně o teorii. Teorie na mé škole svým rozsahem určitě převyšuje praxi, což je myslím škoda. Jinak je to s naším prostředím srovnatelné. Je to možná také tím, že jsem na státní univerzitě. Univerzity soukromého typu jsou na tom určitě jinak.

Jak je to s náročností tureckých vysokých škol?

Náročnost se těžko posuzuje. Midtermy, tedy polosemestrální testy, mám až v příštím týdnu. Náročnost budu moci posoudit asi až potom. Co je však pro mě velkou změnou, to je povinná docházka, která platí pro veškeré předměty a hodně se řeší. Student se zapisuje na začátku i na konci té které hodiny. Jinak ještě nemohu úplně posoudit.

Vystačila jste si s vaším rozpočtem? Jak je to v Turecku s cenami?

Já jsem zatím v necelé půlce svého pobytu a zatím musím říct, že jsem si se svým rozpočtem poměrně vystačila. Na druhou stranu, mně se podařilo díky rozvrhu nemít ve čtvrtek a v pátek školu, což znamená, že se snažím jezdit na výlety a vždy na 4 dny poznat nějaké jiné město v Turecku. To se určitě prodraží. Na druhou stranu, pokud člověk nemá motivaci nebo chuť vycestovat z Istanbulu, tak si myslím, že je možné tady z toho rozpočtu vyjít. Za prvé, ceny jsou mnohem nižší v poměru k Praze, takže člověk víceméně vyžije. Každopádně je dobré mít něco svého naspořeno, zvlášť pokud student chce cestovat mimo Istanbul.

Na půdě vysoké školy si jistě jako zahraniční student vystačíte s angličtinou. Jak je to však ve vašem běžném životě? Pochytila jste již nějaké základy turečtiny?

S angličtinou je to tady určitě o dost těžší, protože anglicky tu bohužel mluví málokdo, a to mluvím i o mladších lidech. Dost často ani moji spolužáci nemluví dobře anglicky, takže se kvůli tomu musím snažit alespoň nějaké základy naučit. Bez turečtiny by si tu člověk ani pořádně neobjednal jídlo, takže se určitě snažím, ač je to pro mě velmi náročný jazyk. Myslím si, že když do toho člověk dá nějakou snahu, tak se určitě dá naučit jednoduše, aby se dorozuměl v obchodě či v autobusu.

Mnoho studentů nyní jistě přemýšlí o tom, kam by se rádi vydali na Erasmus. Doporučila byste jim Turecko?

Vzhledem k tomu, že toto je můj první semestr v zahraničí, tak to nemám s čím srovnávat. Každopádně, určitě bych neměnila. V Istanbulu jsem moc spokojená a myslím si, že mi to hodně dá do života. Na druhou stranu, pokud někdo přemýšlí o jiných tureckých městech, tak si myslím, že to bude pořád stát za to, jelikož ta kultura je ohromně obohacující a místní lidé jsou neskutečně přívětiví. Musím říct, že jsem se tu nikdy nesetkala s žádnou negativní zkušeností, což samozřejmě může přijít, ale doufejme, že ne. Jinak bych Turecko určitě doporučovala.

Sofie Veselá je studentkou oboru Teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy