Ve čtvrtek 8. září odešla ve věku 96 let nejdéle vládnoucí panovnice v dějinách Spojeného království Alžběta II. Kromě samotného Spojeného království Velké Británie a Severního Irska vládla dalším 14 nezávislým státům sdružených pod Společenstvím národů označovaném jako Commonwealth.

Narodila se 21. dubna 1926 v Londýně svému otci princi Albertovi, pozdějšímu králi Jiřímu VI., a jeho manželce Elizabeth. Její jedinou sestrou byla princezna Margaret narozená v roce 1930. Obě sestry byly vzdělávány prostřednictvím domácí výuky.

V době narození princezny Alžběty nebylo příliš pravděpodobné, že by se někdy mohla dostat na trůn. Byla třetí v pořadí následnictví, přičemž se čekalo, že nástupcem tehdejšího krále Jiřího V. se stane její strýc Eduard, jenž zplodí své vlastní potomky. Ten se králem skutečně stal, avšak situace se změnila v roce 1936, kdy její strýc abdikoval. Důvodem pro jeho rozhodnutí byla snaha o sňatek s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Tehdejší britský premiér se sňatkem nesouhlasil kvůli domněnce, že by britští občané Simpsonovou nepřijali za svoji královnu.

Po abdikaci Eduarda VIII. se britským králem stal Alžbětin otec Jiří VI. Alžběta se tak najednou stala korunní princeznou. Na počátku 2. světové války v roce 1940 princezna Alžběta promluvila k britským dětem ve vysílání rádia BBC, aby je podpořila v době nepřátelských náletů.

V roce 1945 se připojila k Ženskému pozemnímu pomocnému sboru a jejím zaměřením byla údržba a řízení vojenských nákladních vozidel. Ostatně řízení bylo pro Alžbětu II. koníčkem po celý život a věnovala se mu až do velmi vysokého věku. Vášnivým řidičem byl také královnin manžel princ Philip, který na známých fotografiích řídí kupř. auto s manžely Obamovými. Kromě řízení aut měla královna v oblibě také jízdu na koni.

V roce 1947 si Alžběta vzala za manžela prince Philipa, jenž se narodil jako princ řecký a dánský. V roce 1948 se jim narodil první potomek a nynější král Charles. O dva roky později přišla na svět princezna Anna, v roce 1960 princ Andrew a v roce 1964 princ Edward.

Alžbětin otec Jiří VI. zemřel v roce 1952 v době, kdy byl manželský pár na návštěvě v Keni. Zpět do Londýna se nová panovnice vrátila již jako královna Alžběta II. a započala její více než 70letá panovnická éra. 2. června 1953 se konala korunovace, kterou prostřednictvím televizních přijímačů sledovalo až 20 milionů lidí. Byla to také jedna z prvních velkých událostí živě přenášených televizí.

Ještě předtím, než se Alžběta II. dostala na trůn, probíhala transformace Britského impéria do Commonwealthu. V době její vlády již byl tento proces dokončen a Alžběta se tak dostala do pozice formální panovnice velkého množství samostatných států.

Za dobu vlády Alžběty II. se v čele britské vlády vystřídalo celkem 15 premiérů. Prvním byl Winston Churchill a jako poslední do této funkce nastoupila Liz Trussová, kterou královna jmenovala premiérkou jen dva dny před svojí smrtí.

V roce 1977 královna oslavila tzv. stříbrné jubileum, tedy 25. výročí svého nástupu na trůn. Oslavy se tehdy konaly v Británii i v zemích Commonwealthu a na počest výročí byla pojmenována nová linka metra Jubilee line, která byla otevřena o dva roky později v roce 1979.

V roce 1982 došlo ke známému incidentu, kdy se muž jménem Michael Fagan v noci dostal do Buckinghamského paláce přímo do ložnice královny. Královnu však situace nerozhodila a asi 10 minut s Faganem hovořila.

Osmdesátá léta jsou také známa jako období vlády britské konzervativní premiérky Margaret Thatcherové. Její politika, jenž obyvatele Británie velmi rozdělovala, se vyznačovala vysokou mírou nezaměstnanosti, nepokoji, stávkami horníků či neochotou premiérky uvalit sankce na jihoafrický režim uplatňující politiku apartheidu. O královně se tehdy proslýchalo, že byla touto politikou znepokojena a ekonomických kroků tehdejší vlády se obávala. Navzdory těmto domněnkám však Thatcherová označila Alžbětu II. za úžasnou ženu a po odchodu z Downing street byl tehdy již bývalé premiérce královnou udělen Podvazkový řád a řád za zásluhy.

Na počátku 90. let, v roce 1991, královna přednesla projev před americkým Kongresem a stala se prvním britským panovníkem, který tak učinil. Rok 1992 královna ve svém projevu označila jako příšerný. V té době došlo k rozvodu její dcery, jeden ze synů oznámil formální rozchod se svojí manželkou, manželství dalšího syna procházelo krizí. V tomto roce také došlo k požáru hradu Windsor.

90. léta byla ve znamení veřejného propírání vztahu prince Charlese s princeznou Dianou. Sama královna v dopise označila rozvod páru jako žádoucí. K rozvodu došlo v roce 1996, o rok později Diana zemřela při autonehodě v pařížském tunelu Alma poté, co byl její vůz pronásledován paparazzi. Veřejnost byla zpočátku z chladného přístupu královny pohoršena, avšak po jejím veřejném vystoupení, ve kterém královna vyjádřila k Dianě svůj obdiv, se nálada veřejnosti vrátila zpět k respektu.

V roce 2002 královna oslavila své zlaté jubileum, a tedy 50. výročí svého nástupu na trůn. Ve stejném roce však došlo ke smrti její matky, jenž zemřela ve věku 101 let, a také její sestry Margaret.

O deset let později, v roce 2012, královna oslavila diamantové jubileum. Ve stejném roce se také v Londýně konaly olympijské hry, k jejichž zahajovacímu ceremoniálu královna natočila legendární klip s hercem Danielem Craigem, představitelem Jamese Bonda.

V roce 2021 zemřel po 73 letech manželství královnin manžel princ Philip. O rok později královna oslavila své platinové jubileum, tedy 70. výročí nástupu na trůn, v dějinách Velké Británie vůbec poprvé. Ve stejném roce se však v médiích objevovaly spekulace o jejím zhoršujícím se zdraví a 8. září zemřela na skotském zámku Balmoral.

Královna za svůj život navštívila více než 100 zemí, mezi nimž nechyběla ani Česká republika. Do Česka se podívala v roce 1996, kdy navštívila Prahu a Brno.

S odchodem královny končí jedna dlouhá historická éra. V Británii již žije pouze menšina lidí, kteří si pamatují jiného panovníka než Alžbětu II. Za jejího života se odehrálo mnoho důležitých událostí. Mezi ně můžeme řadit vznik a rozpad východního bloku, Suezskou krizi, 11. září či první přistání člověka na Měsíci. Alžběta II. také symbolizovala určitou jistotu, kterou Británie měla i v těch nejtěžších časech. Zda to bude pokračovat i za vlády nového krále Charlese III., je prozatím otázkou.

Zdroj obrázku: Buckingham palace - https://www.royal.uk/announcement-death-queen