V roce 2024 byl do regionálního školství územně samosprávných celků přidělen rozpočet ve výši 187, 87 miliard korun, což je o téměř 5 miliard korun více než v předchozím roce. Tyto peníze mají sloužit pro podporu škol, které jsou spravovány obcemi a kraji, a to s cílem zlepšit kvalitu vzdělávání. Podle pracovníků ve školství to ale stále není dostatek.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) se v roce 2024 zaměřilo na financování platů učitelů ve školách, které jsou spravovány kraji, obcemi nebo dobrovolným svazkem obcí. Tyto finanční prostředky mají zajistit, aby průměrný plat učitelů dosahoval 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ekonomice z roku 2022, přepočítané podle počtu zaměstnanců. Konkrétně průměrný měsíční plat učitelů dosahuje 52 412 Kč, což znamená nárůst o 2 500 Kč oproti roku 2023 a zvýšení o 5 %. Pro mateřské školy je průměrný plat 45 369 Kč, pro základní školy 54 488 Kč a pro střední školy 55 392 Kč.

MŠMT rovněž zveřejnilo na svých webových stránkách informace o finančních prostředcích, které jsou určeny pro jednotlivé školy a školní družiny v roce 2024. Tyto údaje zahrnují rozložení částky ze státního rozpočtu na platy pedagogů a dalších zaměstnanců, stejně jako počet pracovních úvazků, které lze hradit z těchto prostředků. Tyto informace jsou dostupné prostřednictvím elektronického systému pro sběr dat, který umožňuje školám přístup k individualizovaným údajům.

Podle pracovníků to stále nestačí

Podle mnoha pracovníků ve školství to ale zdaleka není dostatek. V sektoru stále chybí okolo 800 milionů korun pro regionální školství na platy uklízečů, školníků, asistentů pedagogů a dalších nepedagogických pracovnic a pracovníků. Povinnost zajistit si finance pro tyto pracovníky většinou leží na ředitelích škol. Nejčastěji peníze shánějí od svých měst a obcí či krajů, v některých případech přispívají i soukromé osoby a firmy.

Tyto finance však nejsou žádnou jistotou a závisí pouze na schopnosti ředitelů škol. Z průzkumů vyplývá, že čeští ředitelé základních škol mají na evropské úrovni tu největší byrokratickou zátěž a zbývá jim tak méně času a prostoru věnovat se skutečně pedagogickým záležitostem, rozvoji výuky a mentorování učitelů. Místo toho neustále vyplňují grantové a dotační žádosti či vyřizují zbytečné administrativní záležitosti.

„Teď už nejde jen o platy, ale také o to, že školy dostaly regulativ, kolik nepedagogických pracovníků smí zaměstnat,“ řekla o celé situaci ředitelka Základní školy Komenského v Ostravě, Renáta Fialová. Podle ní je to side job, s nimž nepočítala. Pokud pak jde konkrétně o její školu, musí redukovat počet nepedagogických pracovníků o jeden a půl úvazku. Kvůli klíčovým pozicím, například školníka nebo ekonomky školy, může provést redukce pouze tam, kde je větší počet zaměstnanců.

„Což je nesmysl. Můžu sice propustit jednu a půl uklízečky, ale to pak znamená, že zbývající tři dají nejspíš také výpověď. Protože nejenže jim plat nezvýším, ale bude potřeba, aby napracovaly práci za ty dvě, aby úklid proběhl v obvyklém rozsahu,“ vylíčila. Podle ní je tak v bezvýchodné situaci, které by prospěly jen další vlny protestů.