Nedostatek míst na středních školách v letošním roce doslova šokoval celou zemi. Rodiče se v zoufalství snaží své děti, kterým se nepodařilo dostat na maturitní obor, přihlásit alespoň na odborné učiliště, jiní se smiřují s tím, že svého potomka přihlásí na Úřad práce. Mimoparlamentní Strana zelených přišla s poměrně radikálním řešením v podobě petice za stavbu provizorních škol a vyhlášení mimořádného kola přijímacích zkoušek, které by poptávku silných ročníků po maturitním vzdělání uspokojilo. Má takové řešení šanci na úspěch? Na to jsme se zeptali Matouše Vencálka, vedoucího stranické odborné sekce pro vzdělávání a vědu.

Cílem vaší petice je přimět vládu, aby se v průběhu léta pustila do výstavby provizorních středních škol a vypsala mimořádné kolo přijímacích zkoušek. Jak by takové školy měly vypadat? Bude výuka v takových prostorách důstojná?

Přesně tak. Podobné stavby nejsou ve světě, ale ani u nás, nic neobvyklého. To slovo „provizorní“ možná může vyvolávat dojem, že jde o nějaké budky stlučené ze starých prken a plechů, ale tak to samozřejmě vůbec není – moderní modulární stavby poskytují stejnou úroveň komfortu, jako klasické zděné budovy. A upřímně – zvenčí i zevnitř mohou často vypadat i lépe než mnohé stavby, ve kterých se naše děti vzdělávají dnes.

Můžete uvést nějaký příklad ze zahraničí, kde k takovému nebo podobnému kroku přistoupili?

Pro příklady nemusíme dokonce chodit ani do zahraničí – i u nás již existuje řada modulárních škol či přístaveb škol stávajících. Nejčastěji se dosud jedná o základní a mateřské školy, jejichž zřizovatelé, kterým jsou zpravidla obce, tímto způsobem dokázali rychle vyřešit akutní nedostatek kapacit. V Česku první taková vznikla už v roce 2009 v Rychnově u Jablonce nad Nisou, vyšla třikrát až čtyřikrát levněji než klasická stavba a postavena byla za necelý měsíc. Od té doby podobných staveb vyrostla v Česku celá řada – jak v menších obcích, tak třeba i v Praze nebo v Brně. Ze zahraničí ale víme, že nemusí jít jen o mateřské či základní školy – když se podíváme jen do nejbližšího okolí, najdeme takovou střední školu například ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Stojí od roku 2019, je jednou z největších dřevěných modulárních škol na světě a navštěvují ji dva tisíce středoškoláků. Vznikla ze stejného důvodu, z jakého po něčem podobném voláme i my – jako rychle realizovatelné řešení na pár let, než budou dobudovány kapacity klasickým způsobem. V Nizozemsku pak najdeme dokonce modulární vysokou školu. A dalších příkladů takovýchto školních budov najdeme bezpočet jak v Evropě, tak třeba ve Spojených státech či Kanadě.

O jaký typ středních škol by se jednalo? Hádám, že by to byly spíše školy všeobecného charakteru, po kterých je v Česku nejvyšší poptávka.

Hádáte správně. Tím, na koho se nejčastěji nedostalo, byli právě zájemci o všeobecné střední vzdělání, takže se nabízí buď klasická gymnázia, případně lycea.

Myslíte si, že má váš návrh šanci na úspěch? Přeci jen jsme v době krize a výstavba takových škol by stála nemalé peníze. 

Výhodou těchto dočasných staveb je především rychlost, s jakou je možné je realizovat, ale také výrazně menší náklady, než jaké jsou potřeba pro výstavbu klasických škol. Je potřeba si uvědomit, že příští rok nás čeká ještě větší problém než letos – nejen, že se na střední školy bude hlásit podobně silný ročník, ale také všichni nebo většina z těch, kteří se letos nedostali tam, kam chtěli. To je prostě problém, který je potřeba řešit, a tento náš návrh představuje nejrychlejší a nejlevnější řešení. Navíc pokud vše půjde dobře, mělo by být již v nejbližších dnech známo znění novely vyhlášky upravující hygienické normy pro mateřské, základní a střední školy, která by měla platit od září a trochu zmírnit rigidní a často zastaralé požadavky, které platí dnes. To jde našemu návrhu naproti a budování provizorních kapacit usnadní.

Výstavba provizorních škol by s sebou přinesla také nutnost hledání nového personálu. Bude jednoduché za tak krátkou dobu najít odpovídající počet pedagogů?

To je samozřejmě pravda, a bude prostě potřeba takové lidi najít a zaplatit. V případě, že by se jednalo o přístavby stávajících škol, byla by situace o něco jednodušší a alespoň částečně by bylo možné nové třídy pokrýt navýšením úvazků stávajícího personálu. Z větší části ale bude potřeba nabídnout mimořádné ohodnocení, které je pro krizovou situaci na místě, a přilákat například zpět do školství ty, kteří nyní pracují jinde. Zároveň Senát asi před týdnem schválil novelu zákona o pedagogických pracovnících, která otevře dveře k učitelské profesi i odborně vzdělaným vysokoškolákům, takže i tam bude nyní nový potenciál.

Myslíte si, že bude vašemu návrhu vláda naslouchat?

Jak jsem říkal, je to nejlevnější a nejrychlejší varianta, jak současnou krizi řešit, takže věřím, že vláda a ty kraje, kterých se problém týká nejvíce, tomu budou naslouchat. Měly by, protože mají v tomto ohledu obří kus másla na hlavě – o tom, že letos přijde silný ročník, se vědělo minimálně patnáct let a odborníci na to stát i samosprávy upozorňovali léta. Bohužel se však u nás politika často dělá jen na jedno volební období a řešit něco, co bude problém za patnáct let, se politikům mnohdy nechce – vždy je něco akutnějšího, na co je potřeba dát peníze zrovna teď a voliči to uvidí hned. Další problém představují výkyvy v populační křivce – za pár let bude dětí nastupujících na střední školy zase méně, a i proto se možná některým krajům nechtělo nové kapacity budovat. To ale má řešení právě např. v modulárních školách, které je snadné rychle postavit a zase rozebrat, i kdyby měly sloužit jen čtyři roky jednomu silnému ročníku. Další variantou je stavět multifunkční budovy, které lze ve „slabších“ obdobích využívat i k jiným, např. kulturním či sociálním účelům. Každopádně věřím, že náš návrh uspěje a že současná krize bude pro vládu, kraje a obce poučením, že demografický vývoj je potřeba sledovat a jednat včas.

^{Zdroj úvodního obrázku: Strana zelených}