Co si o distanční výuce myslí veřejnost, ukázala rozsáhlá anketa na českých základních školách. Zapojily se do ní bezmála 4000 žáků, zhruba 700 rodičů a více než stovka pedagogů. Šetření proběhlo v rámci Národního testování 9. tříd realizovaném společností Scio.

Zatím nejrozsáhlejší pohled na to, jak žáci, jejich rodiče i vyučující vnímají přínosy i nedostatky distanční výuky přináší anketa společnosti Scio realizovaná na základních školách. Možnost podle svého si organizovat čas, samostatnost, nové formy výuky, ale také nadmíra úkolů, nižší motivace k učení, chybějící běžný kontakt s vrstevníky, občas váznoucí komunikace všech zúčastněných a také přetížení učitelé – to jsou některá z hlavních zjištění průzkumu na téma distanční výuky. Jeho výsledky mj. přináší vhled do toho, jak výuku vnímají žáci z přelomového ročníku 9. tříd, tedy žáci, z nichž se nyní velká část připravuje na přijímací zkoušky na střední školy. 

Šetření zaměřené na distanční výuku proběhlo na přelomu listopadu a prosince v rámci Národního testování 9. tříd a navázalo tak na podobné šetření mezi žáky 6. tříd. Do šetření se zapojilo přes 3800 žáků 9. tříd z 238 základních škol, na 130 školách je pak doplnilo 680 rodičů a na 60 školách pak svůj pohled na distanční výuku vyjádřilo přes 130 pedagogů.

Čas máme pod kontrolou, pochvalují si žáci

„Z výsledků šetření vyplývá, že sami žáci na online výuce oceňují především možnost samostatně si organizovat čas a zároveň jsou tak díky vlastnímu plánování aktivit méně ve stresu. Samostatnost oceňovala více než polovina žáků, zatímco jen čtvrtina žáků se vyjádřila, že jim distanční výuka vůbec nevyhovuje,“ komentuje závěry šetření Eliška Hloupá Sovová, koordinátora projektů pro školy ve společnosti Scio. „Volnost v rozhodování, kdy a čemu se věnovat, zdůrazňovali žáci spontánně i v rámci otevřených odpovědí, kdy opakovaně zmiňovali menší míru stresu a celkově větší pohodu, pokud nebyli pod časovým tlakem a zároveň nebyli rušeni okolím,“ dodává Eliška.

Za největší problém oline výuky považují žáci velké množství zadaných úkolů a práce (44 %), nedostatek motivace k učení (43 %), nedostatečné porozumění výkladu nové látky (39 %) a nedostatečný kontakt se spolužáky (33 %). Se špatným technickým vybavením se potýkalo relativně málo žáků, v absolutních počtech se ale jedná o nezanedbatelnou skupinu, když špatné vybavení má zhruba každý desátý žák. Zároveň více než pětina dotázaných (22 %) zmínila problémy s internetovým připojením. Ale pokud by se něco mělo opravdu zlepšit, tak především komunikace a koordinace s učiteli, myslí si víc než čtvrtina (28 %) žáků.

Jestli si žáci přejí, aby se něco z online výuky opravu přeneslo i do prezenční formy vyučování, pak je to možnost práce ve skupinkách (53 %) a taky možnost i v rámci „běžných“ hodin pracovat s internetem a novými digitálními technologiemi. „V rámci spontánních odpovědí žáci opakovaně zmiňovali obavy, že je učitelé zavalí zkoušením v okamžiku, kdy se vrátí do škol,“ poznamenává k otázce návratu do škol Eliška Hloupá Sovová.

Rodiče ve shodě se svými potomky

Odpovědi rodičů jsou v mnohém shodné s pohledem jejich dětí. Za největší přínos distanční výuky považují to, že jsou děti samostatnější (52 %), naučily se ovládat technologie (41 %) a mohou se učit v době a tempem, která jim nejvíce vyhovují. Hlavní negativum vidí v tom, že děti měly nedostatek sociálních kontaktů s kamarády a spolužáky (79 %), ale také s učiteli (58 %). Ztrátu sociálních kontaktů tak paradoxně vnímají hůře rodiče než jejich potomci. Nejvíce by rodičům pomohla lepší koordinace učitelů a jejich požadavků směřovaných na děti. I tak ale vnímají rodiče výrazný pozitivní posun ve srovnání s mnohdy až chaotickou jarní online výukou. Spokojenost s distanční výukou nyní vyjádřili 4 z 5 rodičů (77 %).

Je to náročné, říkají učitelé

Zatímco rodiče jsou s fungováním škol v době distanční výuky vesměs spokojeni, to samé už neplatí z opačného pohledu. Že s pedagogem potažmo se školou komunikuje a spolupracuje většina rodičů, si myslí jen necelá polovina (48 %) oslovených učitelů. Naopak třetina kantorů tvrdí, že takto aktivních je jen hrstka z rodičů. Pozitivně však vnímají interakci se žáky, kteří jsou dle vyučujících ve své drtivé většině (90 %) aktivní. Většina učitelů (61 %) přitom tráví výukou a přípravou na ni alespoň 8 hodin denně a distanční výuku považuje přesně 9 z 10 dotázaných za náročnější než standardní prezenční výuku, dvě třetiny (66 %) dokonce za mnohem náročnější.

Pomoc potřebuje každý pátý

Většina žáků udává, že zvládala podzimní distanční výuku lépe než na jaře, a že se online formou naučí vše nebo většinu toho, co je po nich vyžadováno. Přesto každý pátý žák (20 %) říká, že online výuku nezvládá buď vůbec nebo méně než z poloviny. Online učením a přípravou tráví žáci zpravidla více než 3 hodiny denně (50 %). Že by jim s přípravou více než jindy pomáhali rodiče, uvádí jen minimum deváťáků (15 %). To ostatně potvrdili i samotní rodiče, z nichž dvě třetiny (64 %) uvedly, že se se svými dětmi neučí vůbec nebo jen minimálně. 

Známka bude!

Hojně diskutovanou otázkou distanční výuky je způsob hodnocení. Více než 9 z 10 žáků potvrdilo, že i při online výuce jsou hodnoceni známkami. Jen minimum pak uvedlo, že jsou hodnoceni pouze slovně (4 %) nebo nejsou hodnoceni vůbec (2 %). Pozitivní nicméně je, že dvě třetiny žáků dostávaly k tradičním známkám zpětnou vazbu i ve formě slovního hodnocení. Možná je ale překvapivé to, že slovní hodnocení namísto známek by si po návratu do školních lavic přála jen pětina (20 %) žáků.

Prezentace výsledků šetření>>

Zdroj: www.scio.cz, s.r.o.