Více než polovina rodičů dětí z různých škol říká, že kvalita distanční výuky byla na podzim lepší, než v jarních měsících. Ke zlepšování došlo častěji podle rodičů z vyšších sociálních vrstev, kteří svoje školy hodnotili pozitivněji již na jaře. Učitelé podle rodičů většinou zvládají komunikaci s dětmi i rodinou dobře. Rodiče žáků ve vyšších stupních vzdělávání ale považují rozsah vyučované látky za předimenzovaný. Tři čtvrtiny dětí jsou při distanční výuce podle svých rodičů méně motivované k učení než při výuce prezenční.

Výzkum na reprezentativním vzorku 400 rodičů s dětmi na základních a středních školách provedla pro organizaci Učitel naživo a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy společnost PAQ Research v rámci svého dlouhodobého projektu Život během pandemie. Ukazuje, že až kolem desetiny žáků mohlo mít i na podzim zhoršený přístup k distanční výuce kvůli nedostatečnému ICT vybavení a horší kvalitě připojení. Distanční výuka má přitom negativní dopad na náladu a spokojenost dětí. 

Ve srovnání s jarními měsíci říká 53 procent rodičů, že se distanční vzdělávání jejich dětí zlepšilo, zhruba čtvrtina ji pak hodnotí jako srovnatelnou a pouze 15 procent ji označuje jako horší. Kritičtější k vývoji distančního vzdělávání jsou obecně rodiče s nižším vzděláním, ze sociálně slabých rodin a bydlištěm mimo Prahu. Analýza tak upozorňuje, že mohou narůstat nerovnosti v tom, jak se školy na novou situaci adaptují.

Rodiče jsou zároveň kritičtější než na jaře. Relativně konstatují zlepšení, jejich absolutní hodnocení je ale spíše negativní. Jen 40 % rodičů je s kvalitou distanční výuky relativně spokojeno. Ukazují se tak rozdíly mezi školami a nepřímo i jednotlivými učiteli.

Výzkum také ukázal, že rodiče hodnotí většinou pozitivně práci samotných učitelů, která má na jejich vnímání distanční výuky významný vliv.

„Mám radost, že se výrazně zlepšila komunikace učitelů s rodiči, což má prokazatelný dopad na spokojenost s distanční výukou. Zároveň vnímám, že zejména u žáků z vyšších ročníků a středních škol je objem učiva příliš velký,“ uvedl k výzkumu ministr Robert Plaga. „Byl bych rád, kdyby školy a učitelé uchopili distanční výuku jako příležitost reflektovat objem učiva a aby si vytvořili více prostoru pro aktivní metody výuky i v prezenční výuce.”

Resort školství proto umožnil školám v období vzdělávání distančním způsobem pružně redukovat objem učiva a odchýlit se od školních vzdělávacích programů. Rovněž vydá aktualizovaná doporučení pro učitele, jak se s distanční výukou nejlépe vyrovnat.

Na tento problém i v průběhu běžné výuky upozorňuje rovněž nová strategie vzdělávání Strategie 2030+. Příliš velký objem znalostí totiž omezuje metody výuky, které lze při výuce použít, na ty, při kterých jsou žáci pasivní a typicky přijímají frontální výklad. Ministerstvo proto v rámci Strategie 2030+ usiluje o dlouhodobou a systematickou změnu v přístupu ke vzdělání tak, aby se do výuky co nejvíce dostávaly metody, které děti aktivně zapojují. Ministerstvo rovněž od počátku pandemie covid-19 apeluje na pedagogy, aby výuku na dálku pojali jako příležitost znovu reflektovat objem a smysluplnost učiva.

Výzkum dále ukázal, že distanční výuka může mít negativní vliv na motivaci dětí. Až 77 % dětí je podle rodičů méně motivovaných k učení než při výuce prezenční. To koresponduje také s analýzami ze zahraničí, které ukazují, že jedním z největších rizik distanční výuky je právě dlouhodobý pokles angažovanosti žáků. 

Děti v průběhu distanční výuky a opatření pro koronaviru významně, o více než polovinu omezily svoje sociální kontakty mimo školu. Počet dětí, které se mimo školu scházejí s kamarády klesl z více než 70 % na konci září, tedy v době počínajících restrikcí, na 33 % na začátku listopadu. Děti rovněž přišly o téměř všechny svoje sportovní, kulturní a umělecké aktivity (kroužky). V souběhu s těmito změnami se podle většiny rodičů (55 %) zhoršila i pohoda a pocit štěstí dětí.

„Tato data jasně ukazují, v čem je prezenční vzdělávání (to formální i neformální) nezastupitelné. Školy jsou o lidech a naším společným úkolem je, aby děti měly chuť učit se naplno a měly dobré vztahy s učiteli a spolužáky coby nejsilnějším faktorem jejich psychosociální pohody. Naše zkušenosti ze spolupráce s učiteli a řediteli ukazují, že tyto prvky jsou ve škole klíčové a to nejen v době pandemie,“ doplňuje ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel.

Učitel naživo se zabývá inovacemi přípravy budoucích učitelů a podpory ředitelů škol, které stojí mimo jiné právě na práci s vnitřní motivací a vztahy žáků i učitelů. „Pro učitele a rodiče žáků jsme připravili tipy, jakým způsobem mohou děti při distanční výuce podpořit, jsou volně k dispozici všem na našem webu,” vysvětluje Martin Kozel.

Materiály jsou dostupné na adrese: www.ucitelnazivo.cz/inspirace.

Vliv na spokojenost s distanční výukou má také technické vybavení a připojení k internetu, a to zejména dětí z chudších a méně vzdělaných rodin, jejichž rodiče jsou k distanční výuce obecně kritičtější. Část dětí podle rodičů nemá k distanční výuce dobré podmínky. Nejde však jen o IT vybavení a připojení k internetu, které trápí zhruba desetinu rodin, ale také o vyhovující místo k učení či režim distanční výuky. Technické vybavení je problém zejména v rodinách žijících v příjmové chudobě, s nižším vzděláním a v těch, kde žijí 3 děti.

Problematiku technického vybavení ministerstvo školství a stát intenzivně řeší a na začátku tohoto školního roku ministerstvo poskytlo zřizovatelům škol 1,3 mld. korun na zakoupení potřebné techniky, včetně fondu mobilních zařízení pro žáky, které by je jinak neměli k dispozici.

Nevyhovující podmínky pro distanční výuku plánuje ministerstvo školství řešit především prostřednictvím Národního fondu obnovy. V jeho rámci by měly být v následujících letech miliardy korun věnovány na zásadní posílení fondů mobilních digitálních zařízení pro děti se sociálními problémy, měla by být posílena konektivita škol a mělo by dojít k násobnému posílení dostupnosti digitální techniky dostupné k použití ve výuce.

Ministerstvo dále plánuje organizovat letní školy pro překonání negativních dopadů distančních výuku a podpořit doučování žáků, kteří to nejvíce potřebují.

„Nerovnosti jsou jedním z největších problémů českého vzdělávání a jsou také jednou z priorit nové Strategie 2030+, které se intenzivně věnujeme. Bohužel, naše návrhy na zohlednění tohoto tématu právě v Národním fondu obnovy zatím zůstávají nevyslyšené. Hrozí tak, že dáme jako už tolikrát přednost betonu před investicí do dětí a naší budoucnosti,“ dodává ministr Robert Plaga.

Dotazování proběhlo v rámci výzkumu Život během pandemie na vzorku 405 rodičů s dětmi na prvním a druhém stupni ZŠ i středních školách. Vzorek rodičů je reprezentativní z hlediska regionu, pohlaví a vzdělání. Online dotazování provedla agentura NMS na Českém národním panelu.

Celý průzkum najdete zde>>