Bylinky, zelenina, saláty. To vše zcela ekologické, rozkládající se na čtyřech stovkách metrech čtverečních na střeše OC Nový Smíchov. První střešní komerční hydroponickou farmu v Česku – PRAŽSKEJ SALÁT – založili studenti a absolventi Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia.

Oficiálně byla hydroponická farma PRAŽSKEJ SALÁT otevřena letos v květnu a studenti již mají odběratele z několika pražských restaurací. Svou produkci navíc zpestřili ekologickými košíčky z bramborového škrobu, které si sami navrhli a tisknou na 3D tiskárnách. O vzniku a provozu farmy jsme si povídali se spoluautorem Michaelem Kalistou.

Jak projekt Pražskej salát vznikl?

Začalo to v laboratoři Internetu věcí Smíchovské střední průmyslové školy, kde jsme se nejprve zaobírali oblastí chytrých měst, domů a automatizací vůbec. Hráli jsme si v rámci partnerství Centra města budoucnosti při Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky s věcmi kolem automatizace obcí a usnadnění práce starostů. Jak přišel covid-19, došlo nám, že nemají na toto čas. Náhodou jsme ale narazili i na téma hydroponie.

A proč zrovna hydroponie?

Lákala nás myšlenka využít prázdné prostory uprostřed Prahy s minimální dopravní zátěží a zcela ekologicky. Vnímáme, že nedostatek vody je a bude celosvětový problém a cirkulární ekonomika a výroba potravin co nejblíže spotřebiteli je budoucností. Proto si myslíme, že pěstovat přímo ve městě má potenciál.

S kým na projektu spolupracujete?

Projekt vznikl díky podpoře Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, která je naší kmenovou institucí. Jsme několikačlenný tým, který tvoří zakladatelé projektu Jan Tesař, Filip Zíka a Adam Přibyl, kteří také do této školy kdysi chodili, a také současní studenti. Projekt zajišťuje firma ForestBit s.r.o., kterou Honza Tesař založil ještě na střední. Museli jsme zažádat o živnost na zemědělskou činnost na pražském Živnostenském úřadě na Praze 5. Podle udivených reakcí úředníků jsme zjistili, že to asi není úplně běžné provozovat tuto činnost přímo v Praze.

Jak jste s projektem vlastně začínali?

Ze začátku jsme zkoušeli, co šlo. Několikrát jsme laboratoře vytopili, protože jsme zjišťovali, co rostliny potřebují a vydrží, některé rostliny pak také zahynuly a delší čas trvalo, než jsme přišli na to, jak často potřebují svítit. Během jednoho roku jsme sestavili několik testovacích farem, systém asi šestkrát předělávali a spálili několik čerpadel. Takže jsme se pěstování rostlin pilotovali zhruba jeden rok.

Překvapilo vás ještě něco na hydroponii, s čím jste nepočítali?

Asi největším zjištěním byl pro nás fakt, že se největší hydroponické farmy jinde v Evropě a ve světě nacházejí až za městy. A tak veškerá zelenina a byliny jsou stejně dováženy k zákazníkům i tisíce kilometrů daleko, což však bohužel odporuje ochraně klimatu. Chtěli jsme to dělat jinak a využít prázdné prostory střechy OC Smíchov a do budoucna i dalších střech v Praze.

Máte plán, kolik zeleniny chcete vyprodukovat?

Všechno závisí na počasí. Jelikož jsme venkovní farma, tak se podle něj musíme řídit a sklízet od jara do podzimu. Další podmínkou je i poptávka od restaurací. Zatím máme nasmlouvané čtyři a další mají zájem. Umíme nabídnout restauraci paletu semínek, které nejsou jinde na trhu k dostání. Můžou si vybrat přesně, co budou potřebovat. Hrajeme si i s nejrůznějšími perma semínky, jiná si necháváme dovážet. Už ale vymýšlíme vlastní vnitřní systém, abychom nebyli závislí na počasí.