V České republice stále přetrvává segregace romských žáků, kteří bývají mnohem častěji umisťováni do speciálních škol. Vyskytuje se také množství segregovaných běžných škol, kde výrazně převažuje romské etnikum. Na to poukazuje společná studie PAQ Research a STEM realizovaná pro ministerstvo školství.

Nejedná se o nový fenomén, segregující přístup k romským žáků v České republice byl již několikrát řešen také na evropské úrovni. V roce 2007 prohrála Česká republika spor u Evropského soudu pro lidská práva s verdiktem, že diskriminuje romské žáky. Také orgán Rady Evropy zabývající se lidskými právy Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI) v březnu letošního roku ve své hodnotící zprávě konstatoval, že Česká republika nedostatečně implementovala jeho doporučení z roku 2020, které vyzývaly k odstranění segregace romských dětí ve školách. Ani krok vyčlenění finančních prostředků dle něj výrazně nepřispěl k řešení.

Přetrvávající problém dokazují také data ze zmíněné studie PAQ Research a STEM:

Romů žákovského věku je v České republice okolo 3% , tento podíl ovšem neodpovídá jejich počtu ve speciálních školách. Z celkového počtu žáků speciálních škol tvoří z 15% Romové, ve speciálních třídách běžných škol pak jejich podíl činí 22%.

Za problematický bod označuje studie přístup diagnostických zařízení, které o zařazení žáka do speciální školy nebo třídy rozhodují. Samotné diagnostické nástroje mnohdy nereflektují sociokulturní specifika. Neznalost některých návyků, pojmů a dovedností nemusí poukazovat na lehké mentální postižení, které bývá romským žákům často diagnostikováno, ale právě na sociokulturní znevýhodnění.

Praxe a přístup v jednotlivých poradnách se značně liší i v rámci jednotlivých regionů, jedním z doporučení výzkumníků pro zlepšení situace je tedy mimo jiné sjednocení metodik a posílení kontroly nad činností školských poradenských zařízení.

V kvalitativní části zmiňované studie se výzkumníci setkali ze strany pracovníků poradenských zařízení s tvrzením, že se romským žákům ve speciálních školách dostane lepší podpory. To je do jisté míry definované faktem, že v některých regionech je obtížné zařídit v běžných školách podpůrná opatření, jakými jsou například asistenti pedagoga. Roli hraje také nedostatečná příprava pedagogů na práci se sociálně znevýhodněnými žáky, neochota škol romské žáky přijímat a nedůvěra ze strany samotných rodičů. Časté přeřazování Romů do škol určených pro žáky s mentálním postižením se mnohdy týkalo také rodičů dnešních žáků, kteří jim poté mají problém poskytnout požadovanou podporu při vzdělávání v běžné škole.

Vedle speciálních škol a tříd ve kterých přetrvává vysoký podíl romských žáků se v České republice nachází také 130 segregovaných běžných škol, do kterých dochází minimálně třetina Romů. Převažují v oblastech s jejich větším zastoupením jakými jsou Ústecký a Moravskoslezský kraj.

Dochází k tomu v některých případech úmyslným přepisováním spádových obvodů, kdy jsou některé části obcí a měst, kde žije romská menšina zařazeny do jedné oblasti. K ní bývají přičleňovány také místní ubytovny, dětské domovy nebo azylové domy.

Mezi další faktory, které se vyskytují zejména ve znevýhodněných lokalitách a dále mají vliv na školní výkon žáků patří například také nekvalitní bydlení, vysoká míra zadlužení rodiny nebo nedostatek financí na školní pomůcky a obědy. Proto výzkumníci nabádají také k propojení spolupráce v sociální oblasti.