Před rokem, kdy byly kvůli pandemii náhle uzavřeny všechny školy v Česku, nebylo zapojeno v rámci distančního vzdělávání do výuky 250 tisíc dětí, většinou z technických důvodů. Zcela mimo systém zůstalo 10 500 žáků, toto číslo se však ani na podzim výrazně nezměnilo. Upozornila na to dnes na tiskové konferenci Česká školní inspekce (ČSI). Vyzvala proto další instituce, jako jsou orgány sociálněprávní ochrany dětí, neziskový sektor a instituce veřejné správy, aby se více zapojily. Školy totiž podle inspektorů většinu možností zapojení žáků mimo systém vyčerpaly. Naopak za největší pozitivum, které distanční výuka přinesla, inspekce považuje efektivní využívání digitálních technologií ve výuce.

Distanční výuka v českých školách výrazně prohloubila rozdíly mezi žáky.

„Nůžky se velmi rozevírají a vše dominantně souvisí s tím, jaké je rodinné zázemí těchto žáků a jak podporující jejich rodiny jsou. Míra vlivu socioekonomických aspektů na vzdělávání dětí je v České republice enormní. Jedna věc jsou znalosti a dovednosti, ale jde také o sociální kontakty. Po návratu žáků k prezenčnímu vzdělávání bude důležité, aby právě ten sociální kontakt a akcent na obnovení sociálních vazeb dětí a žáků byl v určité rovnováze se samotným vzděláváním,“ řekl dnes Ondřej Andrys, náměstek ústředního školního inspektora. 

Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala by kvůli velkým rozdílům mezi žáky bylo vhodné připravovat se už nyní na to, jakým způsobem návrat žáků do škol proběhne, a také připravit dlouhodobý záměr, jak bude probíhat výuka v příštím školním roce.

Na některých školách online výuka stále není

Za znepokojivé inspekce považuje, že některé školy vůbec nerealizují online výuku. Loni na jaře třetina ředitelů nebyla schopna na svých školách učit online, v současnosti se to týká desetiny z nich.

„Nepříjemnou zprávou je, že ve vzdělávacím systému máme přibližně dvě procenta škol, které ani na jaře a ani na podzim online vzdělávání nerealizují, přestože mají žáci i učitelé pro to vytvořené materiální podmínky,“ konstatoval na tiskové konferenci Zatloukal.

Základním atributem pro realizaci distanční výuky je podle Andryse vybavení digitálními technologiemi, kterými učitelé disponují. Uvedl, že na jaře byla situace pro všechny strany složitější, v současnosti se však podmínky změnily a zejména na základních školách se situace pozitivně změnila. Učitelé už většinou potřebné vybavení k distanční výuce mají.

Učitelé i studenti se také podle ČSI velmi rychle sžili s nastalou situací.

„Velkým tématem českého vzdělávacího systému dlouhodobě je míra efektivního využívání digitálních technologií ve výuce. Velmi výrazně se kompetence učitelů proměnily v tom pozitivním smyslu a je to nepochybně jeden z pozitivních dopadů pandemie,“ dodal Andrys. To v průzkumu Prahy školské ohledně pozitivních dopadů pandemie potvrzuje i Michal Černý, prezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel Masarykovy ZŠ v pražských Klánovicích. „Pozitivní je zjištění, že jsme (učitelé, žáci i rodiče) dokázali na situaci zareagovat, naučit se nové věci, které jsme si ještě před rokem neuměli představit. Důkladně a prožitkem jsme poznali všechny výhody i nevýhody e-learningu. Po technické stránce se úroveň českých škol a učitelů určitě zvedla, některé nové poznatky určitě využijeme i v budoucnu,“ řekl Černý.

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je velkým tématem, nyní se ještě více otevírá

Nejvíce se podle šetření České školní inspekce v případě dětí se speciálními vzdělávacími potřebami zapojují do online vzdělávání žáci druhého stupně základních škol. Naopak nejméně nematuritní obory středního vzdělávání. Nezůstávají ale zcela mimo systém. Školám se s nimi daří pracovat jinak, například pomocí individuálních konzultací nebo zapojením asistentů pedagoga. Inspekce také zjistila, že v případě základních škol si nejlépe s nastalou situací poradily školy, které mají žáků se speciálními vzdělávacími potřebami více. To však neplatí pro střední školy, zejména v nematuritních oborech. Tam však tento problém existuje i bez ohledu na počet těchto žáků.

Zlepšila se organizace i podoba distančního vzdělávání

Oproti jaru většina škol sjednotila platformy, které k vzdělávání na dálku využívají. Co je však problémem, je fakt, že některé školy napříč všemi stupni vzdělávání nadále vyučují v režimu stejném, jako při prezenční výuce. A to i přesto, že ministerstvo školství školám takovou výuku nedoporučuje. „Poukazovali jsme na to, že není možné předpokládat, že když překlopíme prezenční rozvrh do distanční výuky jedna ku jedné, že to přinese nějaký efekt, bohužel stále existují vysoké podíly škol, které takto postupují. U základních škol se podařilo toto zredukovat,“ uvádí Andrys. Téměř 40 procent škol na 1. stupni podle inspekce vyučovalo online více než 90 minut, což je pro malé děti velmi náročné a mělo by to být námětem pro další zlepšení v následujícím období.

Učitelé také více do výuky zapojují nové prvky, například různé aplikace, kvízy, formuláře a myšlenkové mapy. Také začali mnohem více než dříve hodnotit své žáky průběžně a poskytovat zpětnou vazbu na jejich studium.  

Otevírá se téma redukce vzdělávacích plánů

V průběhu roku s pandemií začali učitelé více přemýšlet o rozsahu vzdělávacích plánů. V září až 27 procent učitelů na druhém stupni základek redukovalo množství učiva. V únoru už se to týkalo více než třetiny pedagogů. Pro zmenšení celkového vzdělávacího obsahu bylo v září 15 procent vyučujících a v únoru tohoto roku zhruba 21 procent. Nejvíce učitelé omezili učivo ve výchovných předmětech, nejmenší úlevy se týkaly češtiny, matematiky a cizích jazyků, případně v maturitních předmětech na středních školách. Problematická situace je ve školách s praktickou výukou, tu totiž není možné ani zredukovat, ani nahradit distanční výukou, uvedla inspekce.

Závěry šetření a doporučení inspekce naleznete zde: TZ_Distancni-vzdelavani-v-ZS-a-SS_brezen-2021.pdf (csicr.cz)