Hlavní město představilo soubor 69 opatření, jejichž cílem je snížit uhlíkovou stopu Prahy do roku 2030 o 45%. Jakým způsobem chce Praha tohoto ambiciózního cíle dosáhnout? Primátor Zdeněk Hřib představil na letošní klimatické konferenci v Glasgow klimatický plán, čímž se připojil k mnoha světovým lídrům, kteří chtějí aktivně řešit globální krizi. Radou hlavního města byl schválen už v dubnu letošního roku a obsahuje konkrétní kroky ke snížení emisí CO2.

Hlavním bodem je změna zdrojů, ze kterých získáváme elektřinu. Praha se chce vydat směrem obnovitelné energie a instalovat v ulicích města stovky malých elektráren. Magistrát založil Pražské společenství obnovitelné energie, které má v budoucnu např. instalovat solární elektrárny na veřejných budovách a prostranstvích.

Protihlukové stěny, které chrání obyvatele od hluku z rušných ulic, dostanou díky fotovoltaickým panelům novou funkci. Má také pomáhat majitelům domů, kterým v instalaci elektráren brání složitá administrativa. Nový inteligentní systém pak bude přebytečnou získanou energii doručovat tam, kde je aktuálně potřeba.

Zásadní položkou v seznamu je doprava. Autobusy hromadné dopravy mají v budoucnu jezdit na elektřinu, v pozdější fázi se pak přidá také vodík. Počítá se, že zhruba polovina z pražských autobusů bude mít nulové emise. První kroky již můžeme v ulicích vidět, a to především elektrifikaci některých důležitých autobusových linek, ze kterých se v podstatě
stanou trolejbusy.

Elektřinu využijí také lodě, pro něž se vybudují přípojky na náplavkách. Popelářská auta zase budou získávat palivo z rozložitelného komunálního odpadu, který odváží. Bioplyn by měla vyrábět malešická spalovna a využívat ho bude 75% svozových vozů.

Automobily v jižní oblasti Prahy má alespoň z části nahradit nová linka metra D, jejíž stavba již začala geologickým průzkumem. Trasa bude zcela automatizovaná, což umožní kratší intervaly mezi jednotlivými spoji. Automatizací projde také v současnosti velmi vytížená linka C. Pražské vlaky navýší svoji kapacitu, a to hlavně díky novým větším vozům.

Velkým tématem je bioodpad, který tvoří až 40 procent obsahu popelnic. Praha plánuje výstavbu nové bioplynové stanice, jenž vyrobí ročně až pět milionů m3 biometanu. Ten se kromě pohonu využije také jako prostředek k vytápění domácností. Nerozložitelný odpad pak převezme nová třídící linka v Chrášťanech u Prahy. Nádoby na třídění odpadu by se pak měly přesunout do domů a vnitrobloků, což zvýší komfort a dojde k omezení nepořádku v ulicích města.

Ke snížení rostoucí teploty přispěje vysazení 1,5 milionu stromů, a to hlavně v zastavěných částech města. Městská zeleň, jejíž 83 % je stále zaléváno pitnou vodou, bude nově zalévána dešťovou vodou, kterou zachytí akumulační nádrže. Dále má dojít ke změně v obhospodařování městských polí. Smlouvy se nově uzavírají jen se zemědělci, kteří se zavážou k ekologickému hospodaření.

Celý klimatický plán je k dispozici k prostudování zde.

Fotografie od uživatele Snapwire ze služby Pexels

Autor článku: Vincent Novák, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.