Hlavní město představilo soubor 69 opatření, jejichž cílem je snížit uhlíkovou stopu Prahy do roku 2030 o 45%. Jakým způsobem chce Praha tohoto ambiciózního cíle dosáhnout? Primátor Zdeněk Hřib představil na letošní klimatické konferenci v Glasgow klimatický plán, čímž se připojil k mnoha světovým lídrům, kteří chtějí aktivně řešit globální krizi. Radou hlavního města byl schválen už v dubnu letošního roku a obsahuje konkrétní kroky ke snížení emisí CO2.

Hlavním bodem je změna zdrojů, ze kterých získáváme elektřinu. Praha se chce vydat směrem obnovitelné energie a instalovat v ulicích města stovky malých elektráren. Magistrát založil Pražské společenství obnovitelné energie, které má v budoucnu např. instalovat solární elektrárny na veřejných budovách a prostranstvích.

Protihlukové stěny, které chrání obyvatele od hluku z rušných ulic, dostanou díky fotovoltaickým panelům novou funkci. Má také pomáhat majitelům domů, kterým v instalaci elektráren brání složitá administrativa. Nový inteligentní systém pak bude přebytečnou získanou energii doručovat tam, kde je aktuálně potřeba.

Zásadní položkou v seznamu je doprava. Autobusy hromadné dopravy mají v budoucnu jezdit na elektřinu, v pozdější fázi se pak přidá také vodík. Počítá se, že zhruba polovina z pražských autobusů bude mít nulové emise. První kroky již můžeme v ulicích vidět, a to především elektrifikaci některých důležitých autobusových linek, ze kterých se v podstatě
stanou trolejbusy.

Elektřinu využijí také lodě, pro něž se vybudují přípojky na náplavkách. Popelářská auta zase budou získávat palivo z rozložitelného komunálního odpadu, který odváží. Bioplyn by měla vyrábět malešická spalovna a využívat ho bude 75% svozových vozů.

Automobily v jižní oblasti Prahy má alespoň z části nahradit nová linka metra D, jejíž stavba již začala geologickým průzkumem. Trasa bude zcela automatizovaná, což umožní kratší intervaly mezi jednotlivými spoji. Automatizací projde také v současnosti velmi vytížená linka C. Pražské vlaky navýší svoji kapacitu, a to hlavně díky novým větším vozům.

Velkým tématem je bioodpad, který tvoří až 40 procent obsahu popelnic. Praha plánuje výstavbu nové bioplynové stanice, jenž vyrobí ročně až pět milionů m³ biometanu. Ten se kromě pohonu využije také jako prostředek k vytápění domácností. Nerozložitelný odpad pak převezme nová třídící linka v Chrášťanech u Prahy. Nádoby na třídění odpadu by se pak měly přesunout do domů a vnitrobloků, což zvýší komfort a dojde k omezení nepořádku v ulicích města.

Ke snížení rostoucí teploty přispěje vysazení 1,5 milionu stromů, a to hlavně v zastavěných částech města. Městská zeleň, jejíž 83 % je stále zaléváno pitnou vodou, bude nově zalévána dešťovou vodou, kterou zachytí akumulační nádrže. Dále má dojít ke změně v obhospodařování městských polí. Smlouvy se nově uzavírají jen se zemědělci, kteří se zavážou k ekologickému hospodaření.

Celý klimatický plán je k dispozici k prostudování zde.

Fotografie od uživatele Snapwire ze služby Pexels

Autor článku: Vincent Novák, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.