Poslankyně Renáta Zajíčková /ODS/ představila ambiciózní plán na reformu českého vzdělávacího systému, který by podle ní měl začít platit od roku 2030. Návrh obsahuje deset klíčových opatření, mezi nimiž dominuje zrušení devátého ročníku základní školy, prodloužení povinné školní docházky na první dva roky střední školy a zavedení jednotné výstupní zkoušky ze základní školy. Podle Zajíčkové je současný systém zastaralý a potřebuje zásadní změnu, která by odpovídala moderním požadavkům společnosti a trhu práce.

Hlavním bodem reformy je zkrácení povinné základní školy z devíti na osm let a rozšíření povinné školní docházky o dva roky středoškolského studia. Podle Zajíčkové si díky tomu budou moci žáci dříve osvojit odborné a praktické dovednosti. „Společenské důvody pro zavedení devítileté základní školy pominuly. Není žádoucí, aby děti v tomto věku rovnou nastupovaly do pracovního procesu,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl /ODS/.

Poslankyně navíc navrhuje rozdělení základní školy do tří stupňů – první by zahrnoval první až třetí ročník, druhý čtvrtý až šestý a třetí sedmý a osmý. Dnešní systém dvou stupňů by tak byl v případě schválení návrhu opuštěn.

Nové maturity a jednotné zkoušky

Mezi další opatření patří zavedení tzv. malé a velké maturity. Malá maturita by byla povinnou zkouškou po dvou letech středoškolského vzdělávání, zatímco velká maturita by se zaměřovala na odbornou přípravu a přístup na vysoké školy. Tento systém má poskytnout flexibilitu žákům, kteří střední školu nedokončí, a umožnit jim snazší vstup na trh práce.

Součástí návrhu je i jednotná výstupní zkouška pro žáky základních škol, která by měla být univerzálním měřítkem dosaženého vzdělání a klíčem k dalšímu studiu.

Reforma inkluze a infrastruktury

Zajíčková se rovněž zaměřila na reformu společného vzdělávání (inkluze) a kariérového poradenství. Návrh obsahuje i plán na optimalizaci školské infrastruktury, včetně sloučení malých škol. Podle ní by novinka mohla přinést úspory, které by šly využít na platy učitelů a rozvoj škol.

Zkrácení základní školy by mohlo umožnit dřívější přechod na odborné vzdělávání, což by žákům dalo větší prostor k získání dovedností požadovaných na trhu práce. Povinné středoškolské roky by zase mohly pomoci žákům z méně podnětného prostředí setrvat déle v systému vzdělávání, čímž by zvýšily jejich šance na další studium nebo zaměstnání.

Malá maturita by pak sloužila jako přechodné ocenění dosažených znalostí a dovedností, což by bylo výhodné zejména pro studenty, kteří z různých důvodů nedokončili celé středoškolské studium. Jednotná výstupní zkouška ze základní školy by navíc mohla narovnat podmínky při přijímání na střední školy a zajistit větší spravedlnost v přístupu ke vzdělání. Optimalizace školské infrastruktury by podle navrhovatelky vedla k efektivnějšímu využití prostředků. Slučování malých škol by mohlo ušetřit náklady, které by pak mohly být investovány například do platů učitelů nebo do zlepšení vybavení škol,

Vyšší nároky na žáky i učitele ?

Krácení základní školy by pravděpodobně vedlo ke zvýšení nároků na žáky i učitele, protože učivo z devátého ročníku by muselo být přesunuto do nižších ročníků. To by mohlo způsobit přetížení dětí i pedagogů, zejména na druhém stupni.

Povinné středoškolské roky by mohly být demotivující pro žáky, kteří se nechtějí věnovat dalšímu studiu. V některých případech by mohli tento čas vnímat jako zbytečný, což by mohlo vést k problémům s motivací a disciplinou.

Reforma by si vyžádala značné investice do úprav vzdělávacích osnov, školské infrastruktury a přípravy učitelů. Tyto náklady by mohly být obtížně realizovatelné bez zásadní politické shody a dlouhodobého plánování.

Rovněž by mohlo vzniknout riziko, že malá maturita nebude dostatečně respektována na pracovním trhu, což by mohlo snížit její praktický přínos. Zůstává otázkou, zda by zavedení nové zkoušky nepřineslo více administrativní zátěže než reálných výhod.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) považuje prodloužení povinné docházky na střední školu za důležité téma, ale upozorňuje na potřebu široké odborné a politické shody. Mluvčí ministerstva Tereza Fojtová doplnila, že tak zásadní změnu není vhodné zavádět před koncem volebního období.

Historie ukazuje, že délka povinné školní docházky se v Česku měnila opakovaně – například povinný devátý ročník byl zaveden v roce 1995. Odborníci i veřejnost tak čeká diskuse, zda je současný návrh krokem vpřed, nebo naopak návratem k minulým modelům vzdělávání.

^{Zdroj: Učitelské noviny}

^{Zdroj úvodního obrázku: renatazajickova.cz / Propagační materiál}