Současný svět práce je podle kariérové poradkyně Andrey Csirke v nepřetržitém pohybu. Mění se obsah i nároky kladené na jednotlivé profese. Uchazeč o střední školu by proto měl vědět, jaké jsou trendy a vývoj v oboru, o který se zajímá. Odbornice také doporučuje, aby přemýšlel o svých aktivitách a hodnotách. Podle toho by se měl pokusit popsat svou představu, jak by měl vypadat jeho budoucí život, co by měl dělat, s kým a kde by měl pracovat, aby ho to naplňovalo. Představa o své budoucnosti pomáhá při výběru z více možností, řekla v rozhovoru pro web Praha školská.

Distanční doba a omezení kvůli pandemii zřejmě znemožní dny otevřených dveří na SŠ. Podle čeho tedy střední školu v současnosti vybírat?

Dny otevřených dveří na většině středních škol jsou organizované i letos. Změnila se jen jejich forma, respektive jejich obsah byl přizpůsoben online prostředí. Školy mají informační videa na webu. Ty zdatnější z nich organizují živé vysílání ze školy, kde vystupují učitelé a žáci a mluví o studiu na škole, případně doplňují informace o oborech a přijímacím řízení, které jsou na webu školy. Doporučuji pravidelně kontrolovat web vybraných škol a jejich profily na sociálních sítích a hledat informace o “online dnech otevřených dveří”.

Můžete uvést příklad dobré praxe?

Dobrým příkladem praxe je Gymnázium Na Zatlance a jeho online den otevřených dveří 25. 1. 2021 nebo “Videoprůlet školou s absolventem” ze Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, která rozjela skvělý youtube kanál Presloviny informující o dění na škole formou krátkých videí. Dokonce lze najít informace o studiu na střední škole i pomocí žádosti na svém facebookovém profilu. Na naši žádost může narazit někdo, kdo studuje na vybrané škole či zná někoho, kdo tam studuje.

Jak ale vybírat školu podle požadavků světa práce , který je velmi proměnlivý?

Co se týká světa práce, určitě se žáci baví ve škole o tom, že je současný svět práce v nepřetržitém pohybu a v důsledku toho se postupně mění obsah a nároky kladené na jednotlivé profese. Některé z nich dokonce zanikají a vznikají nové. Je dobré znát trend vývoje oboru, o kterém uchazeč přemýšlí. Zprostředkovat mu ty informace může profesionál z oboru, který má víc informací z terénu. Dítě nebo jeho rodiče mohou oslovit někoho, kdo pracuje v oboru, o kterém dítě přemýšlí, a zeptat se ho na pár jednoduchých otázek.

Co osobní zájmy a schopnosti žáka, jak ty zohledňovat při výběru SŠ?

Aktivity žáka ve volném čase obsahují mnoho informací o něm samotném - o jeho schopnostech, dovednostech, vlastnostech, o jeho nadání a zájmech a o tom, co je pro něho důležité, jaké jsou jeho priority v životě. Doporučuji ho podporovat v sebereflexi, protože je výborným zdrojem kvalitních informací například i při výběru profesního zaměření a dalšího studia.

Rodiče právě často rozhodují o studiu svého dítěte, když je v 5. třídě. Jak poznají, že je vhodné ke studiu, když zároveň ve svém věku vyniká ve sportu i hraje na nástroj?

Přes skutečnost, že je dítě “jen” v 5. ročníku, by rodič neměl rozhodovat za  své dítě, nýbrž by měl vystupovat v roli podporovatele a být mu k dispozici. Doporučuji si přečíst e-knihu “Jak spolu s dítětem zvládnout volbu povolání? Průvodce rodiče” o tom, jakými způsoby může rodič podporovat své dítě v rámci výchovy, aby mělo co nejvíc kvalitních informací o sobě, realitě světa práce a o vzdělávacích možnostech při svém rozhodování. Co se týká studia na víceletých gymnázií, zde většinou nehrajou roli zájmy dítěte, nýbrž ambice či obavy rodičů týkající se profesní budoucnosti dítěte.

A jak by měli postupovat s deváťákem, který má podobné široké nadání, jak pro studium, tak pro sport či umění?

Ano, stává se často, že je žák nadaný pro různé oblasti a z tohoto důvodu je pro něj náročné rozhodnout se o své budoucnosti. Právě proto doporučuji přemýšlet též o svých prioritách v životě (hodnotách) a na základě toho zkusit popsat svou představu o tom, jak by měl vypadat jeho budoucí život, co by měl dělat, s kým a kde by měl pracovat, aby ho to naplňovalo a tak dále. Představa o své budoucnosti pomáhá při výběru z více možností. Je dobré si uvědomit, že tím, že si zvolíme jednu alternativu, automaticky nepřicházíme o jiné. V aktivitách z oblasti, kterou žák nebude studovat na střední škole, může pokračovat ve svém volném čase. Navíc nikdy neví, zda se k nim jednou ve své profesní budoucnosti nevrátí.

S čím se v problematice volby školy ve své poradně setkáváte nejčastěji?

V případě žáků na konci základní školy se nejčastěji setkávám se znejištěnými mladými lidmi. Přejí si učinit zásadní rozhodnutí o své budoucnosti sami, nicméně netuší, čeho by se měli chytit při přemýšlení. V důsledku toho se často rozhodují impulzivně, na základě kusých a neprověřených informací. Přeji si, abychom změnili svůj přístup k výchově a vychovávali uvědomělé děti, ze kterých vyrostou samostatní, angažovaní dospělí lidi zodpovědní za sebe a vůči společnosti i přírodě. Ostatně nic jiného jim nezbývá. Možná se to zdá jako klišé, nicméně zatím nebylo vymyšleno, jak se ta myšlenka, kterou kdysi vyjádřil spisovatel Antoine de Saint-Exupéry , dá vyjádřit lépe: „Zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen vypůjčujeme od našich dětí.“