Během října se v prostorách tzv. Bazénu (jak studenti a profesoři hlavní budovu Právnické fakulty přezdívají) objevily nejrůznější nápisy. Na první pohled se zdálo, že spolu nemají vůbec nic společného - jeden nápis narážel na Sametovou revoluci, další zase na okupaci v roce 1968, třetí nápis byl jakousi pochybnou reklamou na vymáhání dluhů. Něco ale mají společné: jedná se o výkřiky jednotlivce, které můžeme „slyšet“ v ulicích, tepnách města. Co víc může poukazovat na pravdu, než to, co zůstává očím neznalého skryto? Právě o tom byla tato umělecká intervence, nazvaná "Křik ve stroji".

Autorem projektu je kontroverzní postava české umělecké scény, rapper, typograf, grafik a ilustrátor Vladimír 518. Dále mu v realizaci projektu pomáhal český umělec Epos 257, který podobně jako Vladimír 518 rád svými intervencemi poukazuje na citlivá témata, která naše společnost přehlíží. Třetí osobou, která byla do projektu výrazně zapojena byl i místní vyučující, právník Petr Agha.

Není tak divu, že když spojili síly dva provokativní umělci a pedagog vyučující právo, vznikla nezapomenutelná instalace, která rozpoutala nevídanou diskuzi o několika tématech. Křik ve stroji nutil lidi přemýšlet o tom, kde má hranici umění a vandalismus, či o tom, jak může být samotná hranice tenká. Umělecké dílo je také jakousi sondou do duší čechů a skrz „anonymní“ nápisy odhaluje povahu společnosti možná víc, než bychom chtěli. Ačkoliv nápisy „zdobily“ interiér Právnické fakulty jen necelý týden, na akci se jen tak nezapomene. Debata o nich je stále živá, a to jak z řad studentů a vyučujících, tak i veřejnosti.

Nezúčastněný divák musel pochybovat o svém zdravém rozumu, na první pohled to totiž vypadalo, jako kdyby se tento Kotěrův architektonický skvost dostal do rukou vandalů. Opak je ale pravdou, při realizaci instalace postupovali autoři citlivě - všechny nápisy byly nastříkány akrylovými spreji na vodní bázi, které jsou snadno omyvatelné vodou. Několik nápisů bylo i „vyrytých“ do zdí fakulty. Nešlo ale o opravdové zdi, umělci přidělali na zdi kusy mramoru, do kterých vyškrábali slogany a poté je jednoduše sundali.