Ministerstvo školství předložilo návrh zákona, který zavádí dva klíčové registry – žáků a pedagogických pracovníků. Tyto registry mají přinést efektivitu do správy vzdělávání, snížit administrativní zátěž a umožnit elektronizaci procesů ve školství. Implementace by měla začít v roce 2026.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) podniklo důležitý krok směrem k modernizaci a digitalizaci státní správy ve školství. Do meziresortního připomínkového řízení byl vložen návrh zákona o registrech ve vzdělávání, jehož cílem je zavést dva klíčové registry: registr dětí, žáků a studentů (registr žáků) a registr pedagogických a akademických pracovníků (registr pedagogů). Tyto registry mají zajistit, že informace o vzdělávání budou dostupné nejen oprávněným institucím státní správy, ale také občanům.

V rámci tohoto procesu ministerstvo zahájilo práce na tvorbě registrů. Jak vysvětluje vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen: „Díky registru žáků bude mít občan k dispozici například garantované údaje o tom, jakého vzdělání a kde dosáhl či obecně, jaké údaje o něm stát v této oblasti vede. Orgány veřejné moci, tedy i samotné školy, budou moci tyto údaje využívat při své činnosti a nebudou je tak požadovat opakovaně od občana – ať už se bude jednat například o potvrzení o probíhajícím vzdělávání/studiu, které nyní občan dokládá řadě úřadů (např. pro účely slevy na dani, nároků na dávky apod.) nebo o agendy související s přijímáním ke vzdělávání či ke studiu, kdy relevantní údaje vedené v tomto registru budou k dispozici škole, do níž se občan hlásí.“

Propojením těchto registrů se základními registry veřejné správy se zajistí automatická aktualizace údajů, jako je například změna jména nebo jiných údajů v některém z registrů. MŠMT si od zavedení registru žáků slibuje také možnost plné elektronizace procesu zápisu ke vzdělávání, tedy administrativního přijímacího řízení.

Školy, jako orgány veřejné moci, budou moci prostřednictvím registru sdílet data s jinými veřejnými orgány, které tyto údaje potřebují. To zahrnuje především údaje, které potvrzují status probíhajícího vzdělávání či studia. „Školy budou také moci využívat data jiných orgánů veřejné moci, pokud je budou potřebovat pro svou činnost,“ dodává Jelen.

Registr pedagogů bude klíčovým nástrojem pro státní správu v oblasti personálního zajištění vzdělávacího procesu. Poskytne data o složení pedagogického sboru, jeho kvalifikaci, potřebných specializacích, stárnutí pracovníků a jejich platových poměrech. Tato data pomohou v efektivním řízení a plánování v oblasti školství.

„Přínosy obou registrů se ve výsledku projeví i významným snížením administrativy. Předpokládaná systémová integrace registrů s informačními systémy škol totiž následně umožní zrušení stávajícího systému sběru dat u valné většiny statistických výkazů, neboť budou potřebná data evidována, a tedy dostupná v registrech. Jinými slovy je v této oblasti cílem, aby školy mohly příslušný údaj zadat či upravit pouze ve svém systému, který automatizovaně zajistí jeho přenos do registru,“ uzavírá Jelen.

Pokud bude návrh zákona schválen v aktuálním volebním období, očekává se, že jeho účinnost začne platit 1. září 2026. Školy pak budou mít čas do 1. září 2027 na naplnění registrů.