Maturanti, kteří půjdou k maturitě na jaře 2027, mají v některých částech zkoušky víc možností než jejich předchůdci. Podle novely vyhlášky mohou ředitelé povolit společnou maturitní práci a rozšíří se i okruh předmětů, které lze nahradit certifikátem. Zároveň platí přísnější pravidla pro přihlašování, a kdo je zmešká, přijde o řádný termín.
Co se změnilo od 1. října
Ministerstvo školství novelou vyhlášky číslo 99/2026 Sb. upravilo pravidla pro přijímací i maturitní zkoušky. Vyhláška vyšla ve Sbírce zákonů 16. června, část o přijímačkách platí od září a ta maturitní od 1. října. Týká se tedy hlavně těch, kdo půjdou ke zkoušce v jarním termínu 2027, podzimních maturantů se změny nedotkly.
Nejviditelnější novinkou je maturitní práce, kterou smějí zpracovávat a obhajovat i skupiny žáků. Pokud to ředitel školy dovolí, může na ní pracovat několik žáků společně, hodnoceni ale zůstanou jednotlivá. Každý z nich tedy dostane vlastní známku, i když pracoval v týmu. Maturitní práce se přitom nezadávají na všech školách, nejsou vázané na Cermat a o jejich podobě rozhoduje škola, která jimi obvykle nahrazuje školní část maturity.
Certifikát místo zkoušky
Školní, neboli profilovou část maturity může žák už nyní nahradit mezinárodní zkouškou a certifikátem, a to dosud hlavně u cizích jazyků. Ve školním roce 2026/2027 se okruh předmětů rozšíří a výjimkou nemusí být ani humanitní předměty, třeba dějepis. O předmětech i o tom, zda certifikát nahradí zkoušku v plném rozsahu, nebo jen její část, rozhoduje vedení školy. Podmínkou je, aby standardizovaná zkouška ověřovala obdobný rozsah vzdělávání jako ta nahrazovaná.
Podobně se uvolňují ruce ředitelům u používaných pomůcek. Při písemné práci z češtiny směli žáci dosud používat Pravidla českého pravopisu, od roku 2026/2027 už to ministerstvo nijak neupravuje. „Nejde o zákaz, ale přenechání rozhodnutí na škole,“ vysvětlila analytička EDUin Nikola Šrámková. Na některých školách tak žáci o tištěnou příručku mohou přijít.
Kdo se nepřihlásí, ten propadne
Žáci mají od loňska novou povinnost. K maturitní zkoušce se musí hlásit už na první řádný termín, který je nejblíže datu jejich úspěšného ukončení posledního ročníku. Pokud se včas nepřihlásí, posuzuje se to, jako by zkoušku vykonali neúspěšně. V následujícím období pak mohou vykonat už jen dvě opravné zkoušky a řádný termín jim propadá. Výjimkou jsou řádně doložená nemoc nebo jiné zvlášť závažné důvody, které posoudí ředitel školy. Pro jarní termín se přihláška odevzdává řediteli školy do 1. prosince předchozího roku.
Státní část zůstává jen u testů
Společná, tedy státní část maturity zůstává u didaktických testů, které připravuje Cermat. Písemné i ústní zkoušky patří do školní části, o jejíž podobě rozhoduje ředitel. U češtiny a cizího jazyka tak žáci dělají testy v celostátní části a slohovou práci i ústní zkoušku ve škole.
Směr změn určuje i vládní Strategie 2030+, která chce maturitu víc přiblížit kompetenčnímu modelu vzdělávání a zavádět více alternativních forem školní části. Strategie upozorňuje také na rozdíly v úspěšnosti. Tradičně nejlepší jsou žáci z gymnázií, zatímco vysoká neúspěšnost přetrvává u nástavbových oborů, a rozdíly existují i mezi kraji a jednotlivými školami.
Maturita přitom může pomoci i u přijímaček na vysoké školy. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy například upouští od odborné přijímací zkoušky u uchazečů, kteří složili maturitu z rozšiřující matematiky s úspěšností nejméně 68 procent. K tomu, aby maturita obecně nahradila přijímačky na vysoké školy, zatím podle Deníku chybí politické rozhodnutí.
Zdroj: Deník.cz
Zdroj úvodního obrázku: Unsplash
