Fyzika patří mezi nejméně oblíbené předměty na základních a středních školách. Tento nezájem se odráží i na počtu studentů, kteří si vybírají učitelství fyziky jako svůj obor na vysokých školách. Situace je tak vážná, že mnohé fakulty mají problém naplnit první ročníky, a přirozený odchod učitelů do důchodu převyšuje počet nových absolventů.
Podle Jana Kříže, děkana Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové a nastupujícího rektora univerzity, by cesta k nápravě měla začít už na základních a středních školách. „Musíme učinit fyziku přitažlivější pro žáky, aby si ji mladí lidé oblíbili a později ji chtěli studovat,“ vysvětluje.
Kritický nedostatek fyzikářů
Každý rok vystuduje učitelství fyziky v České republice pouze čtyřicet lidí. To je méně, než kolik jich odchází do důchodu. „Pamatuji si doby, kdy jsme v našem oboru otevírali dvě skupiny s celkem čtyřiceti studenty. Dnes jsem rád, když do prvního ročníku nastoupí dvacet lidí. Do druhého se jich dostane polovina a nakonec dostuduje pět, z nichž ne všichni nastoupí do školství,“ popisuje Kříž současný stav.
Tento trend potvrzuje i Ministerstvo školství, které přírodovědné obory (včetně fyziky) zařadilo mezi deficitní. Ministerstvo proto zavedlo speciální fond na podporu vzdělávání v těchto oborech. Zároveň se snaží motivovat vysoké školy, aby rozvíjely další formy vzdělávání, například kurzy pro učitele, kteří si chtějí doplnit aprobaci.
Co stojí za nezájmem o fyziku?
Kříž upozorňuje, že jedním z hlavních problémů je způsob, jakým se fyzika na školách učí. „Pokud učitelé prezentují fyziku jako biflování vzorců a pouček, těžko pro ni nadchnou žáky. Důležitější je ukazovat, jak fyzika popisuje svět kolem nás. Učitel by měl být průvodcem, který studentům umožní sami objevovat,“ říká.
Důležité je také zapojení pokusů do výuky. Praktická demonstrace fyzikálních jevů, kterou si žáci mohou sami vyzkoušet, je mnohem efektivnější než teoretický výklad. Ačkoli existují i moderní virtuální experimenty, podle Kříže nic nenahradí zážitek, kdy si žák sám sestaví pokus a vidí výsledek na vlastní oči.
Popularizace fyziky jako klíč k řešení
Univerzity se snaží situaci zlepšit nejen změnami ve výuce, ale také popularizačními akcemi. Na Univerzitě Hradec Králové například studenti organizují veřejné workshopy, kde si mohou vyzkoušet, jak zaujmout děti fyzikou. Fakulta také otevírá nový program Aplikovaná fyzika, který má přilákat nové zájemce.
Další možností je podle Kříže větší propojení akademického prostředí s praxí. Na hradecké univerzitě například učí didaktici, kteří mají současně úvazky na základních a středních školách. Tím si udržují kontakt s reálnou výukou a přenášejí své zkušenosti na budoucí učitele.
Podpora učitelů z praxe
Jednou z cest, jak zvýšit počet kvalifikovaných učitelů fyziky, je umožnit odborníkům z praxe učit i bez pedagogického vzdělání, které by si mohli doplnit během výuky. „Je lepší, když fyziku učí někdo, kdo ji vystudoval a postupně se doučí pedagogiku, než když učí fyziku někdo bez odborného vzdělání,“ říká Kříž.
Současná legislativa však umožňuje, aby fyziku učil jakýkoli učitel bez ohledu na aprobaci, což podle Kříže není ideální. „Aprobovanost je důležitá a kvalitní vedení školy to ví. Odbornost učitele se přímo odráží v tom, jak žáci předmět vnímají,“ dodává.
Lepší platové podmínky
Problémem dlouho byly také nízké platy učitelů přírodovědných předmětů. Situace se však zlepšuje, a učitelé v regionálním školství dnes často vydělávají více než odborní asistenti na vysokých školách. Podle Kříže je to důležitý krok k tomu, aby se učitelství stalo atraktivnějším povoláním.
Budoucnost fyziky ve školách
Zlepšení situace si vyžádá úsilí na všech úrovních vzdělávacího systému – od základních škol po vysoké školy. Klíčem je nejen podpora učitelů a popularizace fyziky, ale také systematická spolupráce mezi školami a ministerstvem.
„Fyzika má obrovský potenciál zaujmout, ale je třeba ji prezentovat jako živý obor, který nám pomáhá pochopit svět. Pokud to dokážeme, můžeme přitáhnout nové generace učitelů a žáků, kteří tento fascinující obor posunou dál,“ uzavírá Jan Kříž.
Zdroj: Universitas