Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) zveřejnilo aktuální data z publikace Education at a Glance 2024, kterou každoročně vydává OECD. Tento dokument poskytuje komplexní pohled na stav vzdělávacích systémů po celém světě. Letošní ročník se zaměřuje na rovnost ve vzdělávání, což je jedno z hlavních témat současné vzdělávací politiky nejen v České republice, ale i v dalších zemích.
Publikace zdůrazňuje klíčovou roli středoškolského vzdělání, které má zásadní vliv na budoucí životní uplatnění jednotlivce. „Bez dokončeného středoškolského vzdělání jsou lidé po zbytek života vystaveni značnému riziku špatného uplatnění ve společnosti a na trhu práce,“ upozorňuje MŠMT. Dlouhodobé dopady předčasného odchodu ze vzdělávání jsou značné a mají negativní dopad nejen na jednotlivce, ale také na celou ekonomiku a společnost.
Jedním z problémů, který publikace Education at a Glance 2024 zdůrazňuje, je vysoká míra předčasných odchodů ze vzdělávání. Tento problém je rozšířen v celé EU a představuje zásadní překážku pro mladé lidi při vstupu na trh práce. V důsledku toho nejenže narůstají náklady pro jednotlivce, ale zvyšují se i celkové veřejné a sociální náklady. „Úspěšně ukončené vzdělání může zlepšit šanci na uplatnění v zaměstnání, zvýšit míru produktivity a přispět k ekonomickému růstu,“ stojí v publikaci.
MŠMT proto staví otázku předčasných odchodů ze vzdělávání jako jednu z priorit. V rámci Strategie 2030+ si klade za cíl posílení spolupráce mezi jednotlivými stupni vzdělávacího systému s důrazem na individuální podporu žáků a studentů. „Cílem je omezit předčasné odchody a školní neúspěšnost, zejména při přechodu mezi různými stupni školství,“ říká strategie ministerstva.
Ministr školství Mikuláš Bek zároveň představil opatření, která MŠMT připravuje, aby zatraktivnilo strukturu středoškolského vzdělávání a lépe reagovalo na aktuální potřeby žáků, rodičů i zaměstnavatelů. „Připravujeme zatraktivnění oborové struktury středního vzdělávání tak, aby lépe reflektovala změny zájmu na straně žáků a rodičů i potřeby zaměstnavatelů, a digitalizovali jsme přijímací řízení. To vše s cílem více motivovat mladé lidi k pokračování ve studiu na středních školách,“ uvedl Bek.
Jedním z klíčových prvků, který MŠMT plánuje, je revize rámcových vzdělávacích programů. Tato změna má vytvořit prostor pro rozvoj takzvaných kariérových kompetencí žáků, což jim umožní lepší orientaci na trhu práce i v budoucím životě. Kromě toho se ministerstvo zaměří na rozvoj dovedností pedagogů, aby lépe podporovali žáky při dokončení studia a jejich přechodu na trh práce. V rámci prevence předčasných odchodů budou školy motivovány k identifikaci žáků ohrožených neúspěchem a zajištění individuální podpory formou poradenských služeb.
Publikace Education at a Glance 2024, kterou vydává OECD, poskytuje cenná data pro srovnání vzdělávacích systémů jednotlivých zemí a slouží jako významný nástroj pro informované rozhodování v oblasti vzdělávací politiky.