Podle návrhu státního rozpočtu na příští rok by mělo být na vzdělávání vyčleněno téměř 291 miliard korun, což představuje nárůst o zhruba 18 miliard oproti loňsku. Přestože jde o výrazné zvýšení oproti původním očekáváním, odbory nejsou spokojeny, jelikož stále není zřejmé, jakým způsobem budou finanční prostředky rozdělovány. Hlavní obavy se týkají nepedagogických pracovníků, jako jsou kuchařky, školníci, účetní nebo správci IT. Vyšší školy rovněž nepociťují dostatečnou podporu.
Ministr školství Mikuláš Bek /STAN/ uvedl, že oproti roku 2021 došlo k nárůstu financí na vzdělávání o 50 miliard korun. Letos se rozpočet pro školství zvýšil o 22 miliard, avšak kvůli různým úpravám během roku a dalšímu navýšení o téměř pět miliard to stále nestačilo na pokrytí všech mzdových nákladů, zejména kvůli škrtnutí tisíců pozic nepedagogických zaměstnanců. Předseda školských odborů František Dobšík vyjádřil znepokojení nad tím, že dosud není jasné, kolik těchto pracovníků bude zaměstnáno příští rok.
Platy některých nepedagogických pracovníků a části pedagogů, mezi které patří asistenti, vychovatelé, školní psychologové či speciální pedagogové, by se podle návrhu měly zvýšit o pět procent. Nicméně rozpočtové škrty o dvě procenta letos situaci zhoršily a školní ředitelé očekávají složité rozdělování financí. Zákon sice zajišťuje, že platy učitelů dosáhnou 130 % průměrné mzdy z roku 2023, avšak z tohoto rozpočtu musí být vyplaceni i další pracovníci. Nejistota panuje i kolem financování školních psychologů a speciálních pedagogů, jejichž platy byly dosud hrazeny z evropských fondů, ale od příštího roku by měly být financovány z národních zdrojů, přičemž potřebné legislativní změny ještě nejsou schváleny. Dobšík rovněž upozorňuje na nejasnosti ohledně financování učebních pomůcek.
Ministr Bek zdůraznil, že výrazné zvýšení financí je plánováno také pro vysoké školy. „Rozpočet na vysoké školství činí 34,9 miliardy korun, což je meziročně nárůst o čtyři miliardy korun, což představuje největší absolutní nárůst této kapitoly v historii,“ uvedl Bek. Navýšení o 13 procent je rovněž nejvyšší od roku 2018. Vysokoškolské odbory však uvedly, že i přes tento nárůst není částka dostatečná, neboť požadují šest miliard. Šéfka České konference rektorů Milena Králíčková souhlasí s ministrem, že vysoké školy by měly v každém z následujících tří let obdržet šest miliard korun, což považuje za nezbytné minimum. Podle Rady vysokých škol činí podfinancování terciárního vzdělávání až 11 miliard.
Zdroj: Novinky.cz