Akademici z filozofických fakult Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP) oznámili plánovanou stávku na 17. října. Tato akce je jen jednou z mnoha, které vznikají na univerzitních fakultách po celém Česku, kde se formují stávkové výbory. Hlavním cílem těchto protestů je upozornit na nedůstojné mzdy a neuspokojivé pracovní podmínky pro pedagogy a výzkumníky na vysokých školách. Tuto informaci přinesla Česká tisková kancelář na základě sdělení iniciativy Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.

Už na jaře letošního roku se někteří akademici postavili na odpor kvůli nízkým platům. Iniciativa Hodina pravdy zahrnuje 13 fakult z devíti různých univerzit v České republice, z nichž osm patří do oblasti filozofie. V březnu se těchto protestů zúčastnilo několik tisíc lidí.

"Jelikož se rozpočet vysokého školství pro rok 2024 nezvýšil a naopak v důsledku inflace razantně klesl, stávka se stává logickým krokem. Stávkou chceme symbolicky ukázat, že v těchto současných podmínkách nemůžeme nadále pracovat," uvedla Nina Wančová z Filosofické fakulty UK.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) potvrdil, že rozpočet školství na rok 2024 má činit téměř 269 miliard korun. Ministerstvo školství plánuje představit podrobnosti k tomuto rozpočtu na tiskové konferenci 3. října. Na konci srpna uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN), že rozpočet pro vysoké školství v roce 2024 by neměl klesnout v porovnání s letoškem. Letos je určeno 30,9 miliardy Kč na veřejné vysoké školy, což je o 2,3 miliardy více než v předchozím roce.

Členové iniciativy Hodina pravdy tvrdí, že současný rozpočet neřeší dlouhodobé podfinancování univerzit. Proto apelují na vládu, aby zajistila "adekvátní financování vysokého školství ve státním rozpočtu na rok 2024, tak aby mohly univerzity zajistit důstojné mzdové a pracovní podmínky pro všechny své zaměstnance" a aby přijala střednědobý výhled růstu výdajů na vysoké školy v souladu s průměrem zemí OECD. Podle dat Eurostatu činí veřejné výdaje na terciární vzdělávání v Česku pouhých 0,86 procenta HDP, zatímco průměr v zemích EU činí 1,27 procenta HDP.

Nespokojení akademici také vyzvali ministerstvo k rychlému zpracování novely vysokoškolského zákona, která by měla zlepšit ekonomické, pracovněprávní a sociální podmínky pro studenty doktorského studia. Jedním z navrhovaných opatření je možnost stanovovat výši stipendia pro doktorandy na veřejných vysokých školách na základě minimální mzdy. V současné době ministerstvo poskytuje stipendium ve výši 11 250 korun pro jednoho doktoranda.

Heslem plánovaných protestů bude "Vysoké školy na křižovatce," což odkazuje na slova premiéra Petra Fialy (ODS) na nedávné konferenci "Česko na křižovatce." Premiér Fiala v této souvislosti uvedl, že české vysoké školy musí mít ambici stát se světovou univerzitní špičkou a být atraktivní nejen pro české, ale také pro zahraniční studenty.

František Kratochvíl z FF UP zdůraznil, že lidé na českých univerzitách pracují "v nesrovnatelně horších podmínkách oproti univerzitám, které se umisťují na předních příčkách v celosvětových žebříčcích kvality univerzit." Tento názor sdílí i další vysokoškolští pedagogové.