Na studiu v americkém Michiganu ho lákala hlavně možnost potkávat vrstevníky z různých kultur, studovat molekulární biologii, biochemii a chemii a zároveň hodně hrát tenis. Student David Solař díky svému pobytu v USA získává podle svých slov mnoho cenných zkušeností. Za velké pozitivum považuje i možnost poznat, jak funguje americké školství. Studenti jsou v USA totiž součástí různých sportovních týmů, vědeckých a jiných klubů, svazků a organizací i mimo školu. Myslím, že je to nesmírně důležité a bylo by prospěšné i v Česku, řekl v rozhovoru pro studentské zpravodajství Presloviny. 

Proč jste si zvolil ke středoškolskému studiu Gymnázium Jaroslava Heyrovského a jak jste byl se svou volbou nakonec spokojen?

Na Gymnázium Jaroslava Heyrovského jsem se hlásil, protože mělo pověst kvalitního gymnázia, a také bylo blízko mého bydliště.  Bylo mi ale teprve 11 let, takže mi s volbou hodně pomáhali rodiče. Osobně se mi na gymnázium úplně nechtělo, říkal jsem si, že bych raději zůstal na základní škole, ale nakonec jsme se rozhodl tam  jít. Zpětně to hodnotím jako klíčové rozhodnutí v mém životě a myslím, že bylo správné.    

Jak moc je důležité, aby se studenti středních škol nespokojovali jen s klasickou výukou, ale sami pracovali na svém rozvoji v rámci neformálního vzdělávání?

Dobrá poznámka. Myslím, že bude vhodné, když začnu s porovnáním s USA. Z mé zkušenosti vidím, že tam školní systém funguje naprosto odlišně. Jak na univerzitách, tak i na středních školách. Výuka je pouze jedna část chození do školy. Studenti jsou mimo studium také součástí atletických týmů, různých vědeckých nebo jiných klubů, svazků a organizací. Je tam nesmírně moc věcí, které mohou studenti dělat mimo studium.Myslím si, že je to nesmírně důležité, a hlavně pro ty české by to bylo i prospěšné.. Zaprvé si myslím, že by je to více bavilo, ale co je možná ještě důležitější, rozvíjeli by se osobnostně, učili novým dovednostem, učili by se pracovat více v kolektivu a na všelijakých projektech.

Mrzí mě, že to chybí na českých školách. Osobně jsem se snažil být iniciativní, takže jsem se na nějakých věcech podílel, ale myslím si, že systém by měl být nastavený jinak. Každý student by měl mít tu možnost rozvíjet se komplexně v rámci střední školy. To si myslím je velice důležité pro moji generaci.

V současné době studujete na univerzitě v Detroitu. Proč právě tato škola? Můžete ji krátce představit?

Je to typická státní americká univerzita, patří mezi ty větší, momentálně na ní studuje kolem 27 tisíc studentů. Je možné si vybrat z asi 300 oborů, takže výběr je velice široký. Některé obory (fakulty) jsou velice kvalitní, jiné patří mezi průměrné. Já studuji biochemii a molekulární biologii jako hlavní obor a chemii jako obor vedlejší.

Již od pěti let hraji tenis, na školu jsem šel kvůli možnosti sportovního stipendia. Takže na školu jsem se dostal díky tenisu. Faktory, na které jsem se při výběru díval, byly kvalita školy (hlavně v oblasti přírodních věd), úroveň tenisového programu, to, jak si sednu s trenérem a výše stipendia. Wayne State University splňovala všechny výše zmíněné na jedničku, takže jsem se rozhodl jít studovat do Michiganu.

V médiích se objevují zprávy o aktivistických hnutích na amerických univerzitách, kdy se mimo jiné zamlčuje část historie a někteří učitelé se bojí vyslovovat své názory, aby nakonec nebyli vyhozeni. Jak se na situaci díváte a setkal jste se s ní?

Tahle situace se mi nelíbí. Myslím si, že to je opravdu škoda a mrzí mě to. USA by měly jít příkladem světu, ale to se bohužel neděje. Všichni mají právo vyjádřit svůj názor, ale tím správným způsobem. Události posledních měsíců mi přišly přehnané. Na mé univerzitě nic takového neprobíhalo, za což jsem rád. Doufám,, že to takto bude pokračovat a také, že USA konečně půjdou  světu příkladem.

Kolik je na univerzitě zahraničních studentů a kolik amerických? A jak se projevuje tato mezinárodní skladba na atmosféře  studia?

Na univerzitě je přibližně 1600 mezinárodních studentů, kteří pocházejí z celého světa. Zbytek jsou američtí studenti. Někteří se ale přistěhovali teprve nedávno. Tipl bych,, že půlka z nich již žije v USA delší dobu. Myslím si, že je to nesmírná výhoda, takto diverzifikovaná skladba je ideální prostředí potkat se  s mnoha rozdílnými kulturami, poznat je a hodně se toho od nich naučit. Myslím si, že život v zahraničí rozšiřuje obzory a poskytuje velice cenné zkušenosti. Atmosféra na univerzitě se mi líbí. Myslím si, že to, že na ní studuje tolik rozdílných studentů, je jedním z hlavních důvodů.

Jaký je podle vás rozdíl mezi studiem v Česku a USA, respektive mohl byste se pokusit srovnat tyto školské systémy?

Obrovský. Pokusím se o nějaké srovnání v pár řádcích. Zaprvé, průběh semestrů je rozdílný. V USA je možné dodělat 3 semestry (trimestry) za jeden rok, v ČR dva. V USA je studium průběžné, úkoly, zkoušky, projekty po celý rok, u nás je těchto aktivit v průběhu semestru méně, zato zkouškové je velice náročné, jak vím od svých kamarádů. V USA jsou hlavně písemné zkoušky, v Česku je spousta z nich ústně. Atmosféra, si myslím, je kompletně rozdílná. V USA cítíte školního ducha při všem, co děláte, každá škola má svého maskota, koná se spousta akcí v rámci školy, studenti mohou být součástí všemožných spolků, klubů, uskupení. To je v ČR mnohem méně rozšířené. V Americe se naopak za školu platí (kolem 30 000 amerických dolarů za rok), české univerzity jsou zadarmo.

Jaké je to hrát tenis za univerzitu v USA?

Moc si to užívám. Především se mi líbí týmová atmosféra. Doma, v České republice, jsem byl zvyklý hrát pouze individuální turnaje za sebe, ale v USA je všechno o týmu. Vyzdvihl bych i to, jak se o nás starají. K dispozici máme cokoliv, co potřebujeme, od doktorů a fyzioterapeutů po pomoc se všemi organizačními věcmi, kterých je opravdu hodně.  Velký rozdíl oproti tenisu v ČR je také v povrchu, na kterém se hraje. V ČR máme především antuku, v zimě někde betonové kurty, ale antuka převažuje. V USA drtivě převažují betonové povrchy. Osobně mi to jako vysokému hráči vyhovuje, takže si nestěžuji.  Celkově hodnotím svou sportovní kariéru v Americe velice pozitivně.

Jak se podepisuje on-line výuka na vašem studiu?

Určitě je to velký rozdíl oproti prezenční výuce. Tu mám osobně raději, ale na on-line výuku jsem si zvykl, takže už ji zvládám v pohodě. Systém studia je to ale velice rozdílný, takže jsem musel změnit některé své návyky. Myslím si, že je důležité si správně strukturovat čas a také dostatečně komunikovat s profesory a ostatními studenty. Hodně se mi osvědčilo studium s ostatními studenty přes Zoom nebo Microsoft Teams. Je to efektivní a také to přibližuje prezenční výuku.

Jaké máte další profesní plány?

Momentálně se soustředím na dokončení bakalářského studia, ale již přemýšlím o tom, co dále. V hlavě mám několik scénářů. Hodně by se mi líbilo si udělat PhD. na Harvardské univerzitě, ale to by znamenalo několik dalších let studia v USA. Spíše mě ale přitahuje vrátit se zpět do České republiky. Takže více pravděpodobné je, že se vrátím zpět domů a ve studiu budu pokračovat v Praze nebo jinde blízko v Evropě. Momentálně však pracujeme na několika projektech, takže je možné, že se budu věnovat jim.