Myšlenkové mapy představují efektivní způsob, jak lépe pochopit složité problémy, zorganizovat si čas nebo trénovat paměť. Jejich popularizátor Tony Buzan tvrdil, že špatné studijní výsledky často pramení pouze z toho, že se studenti neumí správně učit a právě myšlenkové mapy propaguje jako jeden z možných způsobů učení. Běžně se dnes využívají v byznysu, ale přinášejí obrovské benefity i do vzdělávání. A to tím, že pomáhají propojovat obě mozkové hemisféry a podporují kreativní, netradiční řešení. Pojďte se s námi podívat na to, jak je efektivně využít?
Příprava na prezentování
S nervozitou před tabulí bojují nejen žáci, ale často i samotní učitelé. Přitom schopnost srozumitelně předat informace neustále nabírá na důležitosti. Zejména v letošním roce na srozumitelnou komunikaci klade obrovský důraz také vědecký svět, který toto téma stanovil jako hlavní motiv letošní akce Noc vědy. S obavami z veřejného projevu přitom překvapivě dobře pomůže tvorba osobní myšlenkové mapy obav. Stačí doprostřed papíru napsat slovo „strach“ a postupně z něj rozvíjet větve konkrétních obav a hledat pro ně rovnou funkční řešení. Tento proces funguje zdaleka nejlépe v klidu domova jako samostatný úkol, kdy mluvčí získá ucelený přehled o celém tématu a nestane se mu, že by na nějaký detail v nervozitě zapomněl.
Zpracování nových informací
Zpracování velkého množství dat představuje pro mnohé žáky velkou neznámou. Celý proces lze ale velmi snadno přetvořit v atraktivní týmovou spolupráci, kdy se třída rozdělí do menších skupin a dostane za úkol zmapovat široká témata, jako je třeba globální oteplování nebo evropská integrace. Každý člen týmu si vezme na starost určitou oblast, případně společně plní jednotlivé větve mapy rozdělené na pozitivní i negativní aspekty daného problému. Společná diskuze nad vznikajícím nákresem přirozeně probouzí iniciativu a vede k naprosto přehlednému zmapování i těch nejsložitějších společenských témat.
Řešení komplexních problémů
Zkušení manažeři ve velkých firmách pravidelně využívají mapování k odhalení skutečných příčin firemních krizí, kdy díky nim zjistí pravé jádro problému a následně mnohem snáze navrhují funkční řešení. Naprosto stejný model funguje i ve školním prostředí, kde se žáci mohou zaměřit na témata přiměřená jejich věku a zájmům. Díky pečlivému rozkrytí vztahů na papíře se velmi rychle ukáže, že i ty nejzamotanější situace mají často jen několik málo hlavních příčin. Učitel by měl v této fázi fungovat jako průvodce a zajistit žákům přístup k potřebným informačním zdrojům z novin či výročních zpráv.
Rychlý brainstorming
Sběr volných asociací k zadanému tématu patří k nejoblíbenějším způsobům využití tohoto nástroje v hodinách. Vyučující jednoduše vyhlásí téma a třída spontánně přidává nejrůznější nápady, které následně slouží jako bohatý podklad pro další debatu. Velmi dobře pak funguje zapojení kouzla anonymity, kdy se mapa v takovém případě nevytvoří hned, ale zůstane ve třídě viset na nástěnce celý týden. Tato možnost zapojení často dodá odvahu i těm nejmlčenlivějším studentům, kteří by své podněty před plnou třídou nahlas nikdy nesdíleli. Pro anonymní zapojení přímo v hodině se nabízí mnoho aplikací, jako například Mentimeter, kde se studenti jednoduše přepojí ze svých telefonů a mohou psát asociace, které se následně promítají na tabuli před nimi.
Plánování úkolů a času
Rozvrhnout si efektivně denní povinnosti bývá oříškem pro dospělé, natož pak pro dospívající mládež a myšlenkové mapy zde fungují jako vizuální plánovací kalendáře. Převedením týdenních úkolů do mapy se všichni učí rozdělovat velké cíle na mnohem menší a lépe zvládnutelné kroky. Starší studenti mohou tímto způsobem dostat za úkol naplánovat rozjezd fiktivního podnikání, díky čemuž velmi rychle zjistí, že jednotlivé činnosti na sebe navazují nebo že komunikace s úřady vyžaduje nečekaně dlouhé čekací lhůty. Obdobně mohou mapy pomoci i studentům s harmonogramem psaní závěrečných prací, kdy si mohou v mapě poznačit důležité termíny nebo naplánovat milníky psaní jednotlivých kapitol.
Organizace projektů
Při větších školních projektech mohou barevné nákresy plně nahradit složité manažerské diagramy. Název projektu se jednoduše umístí do samotného středu a od něj se odvíjejí konkrétní úkoly až k těm nejmenším detailům a ke každé činnosti se následně rovnou připíše jméno zodpovědného studenta. Žák v roli projektového manažera tak získá do ruky dokonalý nástroj pro průběžnou kontrolu a na první pohled vidí, kdo zrovna pracuje na které části úkolu. Pro celou třídu to navíc představuje velmi vítané a zábavné oživení běžné výuky
Třídění poznámek při studiu
Klasické přepisování poznámek z tabule často vede jen k pasivnímu přijímání textu, kdežto zápisky ve formě myšlenkových map nutí pisatele informace okamžitě třídit a hlavně je chápat v širších souvislostech. Objevitel této metody Tony Buzan na mnoha příkladech ukazuje, že tento postup prokazatelně vede k mnohem lepším studijním výsledkům a metoda nachází skvělé uplatnění také při samotném zkoušení. Pokud má žák do testu nakreslit mapu ekonomické situace určitého státu, vyučující si velmi snadno ověří jeho skutečné porozumění. Pravidelná práce s pojmy navíc prohlubuje logické myšlení a dává dětem jistotu, že nabyté vědomosti mají svůj jasný řád.
Zdroj: Myšlenkové mapy (BUZAN, Tony), Národní pedagogický institut
Zdroj úvodního obrázku: Myšlenkové mapy (BUZAN, Tony)
