Evropská rada ministrů školství přijala dva důležité dokumenty pro rozvoj Evropského prostoru vzdělávání. První z nich je Usnesení o Evropském prostoru vzdělávání, které se zaměřuje na cíle a výhled do roku 2025. Je reakcí na zprávu Evropské komise, která zhodnotila pokrok v oblasti vzdělávání. Dále Rada EU přijala Závěry o dalších krocích k dosažení automatického vzájemného uznávání vzdělávacích kvalifikací.
Usnesení o Evropském prostoru vzdělávání se zaměřuje na inkluzi, školní úspěch pro všechny a rozvoj klíčových kompetencí. Zabývá se také zatraktivněním učitelské profese a řešením nedostatku učitelů prostřednictvím zahraniční mobility, zlepšováním pracovních podmínek a zvyšováním pohody učitelů. Dalším cílem je překonání překážek v mobilitě a dosažení automatického vzájemného uznávání ve vzdělávání a odborné přípravě. Ministři rovněž podporují celoživotní učení, včetně vzdělávání dospělých, zvyšování kvalifikací a rekvalifikací pro zelenou a digitální tranzici.
Rada EU ve svých závěrech zdůrazňuje potřebu propojení Evropského prostoru vzdělávání, Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a Evropského výzkumného prostoru. Rovněž vyzývá členské státy a Evropskou komisi k intenzivnější spolupráci se zúčastněnými aktéry na národní i evropské úrovni, včetně poskytovatelů vzdělávání, výzkumných pracovníků, sociálních partnerů a občanské společnosti.
Závěry instituce se zaměřují na další kroky k dosažení automatického vzájemného uznávání ve vzdělávání a odborné přípravě. Členské státy jsou vyzvány k intenzivnějšímu úsilí při naplňování cílů Doporučení Rady týkajícího se podpory automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných vysokoškolským vzděláním a odbornou přípravou, stejně jako výsledků studijního pobytu v zahraničí. K tomu by měly členské státy podporovat instituce při implementaci automatického vzájemného uznávání, například prostřednictvím stanovení národních postupů.
Vrcholný orgán EU v tomto dokumentu upozorňuje, že bez automatického vzájemného uznávání kvalifikací a výsledků vzdělávání v zahraničí nelze dosáhnout skutečného Evropského prostoru vzdělávání. Toto uznávání je zásadní pro podporu mobility ve vzdělávání, a když není automatické, tak představuje pro studenty i pedagogy velikou dministrativní zátěž. To negativně ovlivňuje rovný přístup ke kvalitnímu a spravedlivému vzdělávání po celý život a brání mobilitě.
Rada vyzývá členské státy, aby vytvořily prostředí, kde bude platit, že kvalifikace umožňující přístup k určitému stupni vysokoškolského vzdělání v jednom členském státě bude automaticky uznána jako způsobilá k přístupu k vysokoškolskému vzdělání na stejné úrovni v jiném členském státě, aniž by bylo nutné stanovit specifická přijímací kritéria pro konkrétní studijní obory.
EU ale také upozorňuje na rozdíl mezi uznáním kvalifikace a přijetím ke studiu. Automatické uznání kvalifikace neznamená automatické přijetí ke studiu bez splnění přijímacích podmínek. Často dochází ke kombinaci procesů uznávání a přijímání na institucionální úrovni, a proto je důležité správně chápat koncept automatického vzájemného uznávání, aby se předešlo možným nesrovnalostem.
Dalším důležitým bodem na programu Rady byla politická rozprava o čtenářské gramotnosti a jejím významu pro učení, sociální spravedlnost a aktivní účast ve společnosti. Ministři se zaměřili na výzvy spojené s čtenářskými dovednostmi žáků a diskutovali o možných opatřeních na národní i evropské úrovni pro zlepšení této oblasti.
Více informací o těchto dokumentech a rozhodnutích Rady EU je k dispozici na oficiálních webových stránkách Rady EU.
Zdroj: https://european-union.europa.eu/