Ministerstvo školství (MŠMT) přijme v příštím roce opatření s cílem povzbudit vysoké školy k odstranění rozdílů v platových ohodnoceních akademických pracovníků na veřejných univerzitách. Pro tyto školy plánuje ministerstvo zavést novou rozpočtovou metodiku a vyčlenit zhruba 800 milionů korun, které by jim měly umožnit přizpůsobit se těmto plánovaným změnám. Tuto informaci předala mluvčí MŠMT Tereza Fojtová v tiskové zprávě, kterou zveřejnila ČTK.

Podle ministerstva školství budou tyto kroky sloužit k redukci nerovností v platových ohodnoceních na veřejných univerzitách, a nové prostředky by měly podpořit tuto adaptaci na novou rozpočtovou metodiku. Ministr školství Mikuláš Bek /STAN/ dodal, že debata o změnách financování vysokého školství bude nadále probíhat při přípravě rozpočtu na příští rok.

Ministerstvo bude v dalších jednáních o financování veřejných vysokých škol věnovat zvláštní pozornost umělecky orientovaným vysokým školám. Důvodem je to, že akademici působící na uměleckých univerzitách mají průměrné mzdy podstatně nižší než akademici na jiných typech škol a fakult, jak uvedl úřad.

Ministr Bek zdůraznil, že rozdíly v platech existují nejen mezi jednotlivými veřejnými vysokými školami, ale také u akademiků se stejnými tituly na různých fakultách téže univerzity. Ministerstvo školství nepřebírá zodpovědnost za mzdovou politiku univerzit, která náleží rektorům škol, děkanům fakult a akademickým senátům. Ministr Bek uvedl, že rozdíly v platech jsou také ovlivněny konkurenčním prostředím, kde se projevuje efektivita a schopnost jednotlivých škol a pracovišť získávat další finanční zdroje.

Podle údajů MŠMT činila průměrná měsíční mzda akademických pracovníků na českých veřejných vysokých školách v roce 2022 62 872 korun, což je výrazně vyšší než průměrná mzda v celém hospodářství, která byla 40 317 korun podle Českého statistického úřadu. Profesoři na vysokých školách měli průměrně 99 244 korun měsíčně, docenti 75 845 korun a odborní asistenti, tedy akademici s doktorským titulem, 54 071 korun. Ministerstvo také upozornilo, že údaje o průměrné mzdě v daném roce nezohledňují konkrétní měsíční mzdy na jednotlivých institucích, pokud jsou přepočteny na celý úvazek.

Nejnižší průměrnou měsíční mzdu měli podle ministerstva akademičtí pracovníci na Akademii výtvarných umění v Praze, které dosáhly 38 594 korun. Následovala Janáčkova akademie múzických umění s 42 072 korun a Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze s 45 674 korun. Mezi neuměleckými školami a fakultami měli nejnižší průměrné mzdy akademici na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kde průměrné mzdy dosáhly 50 583 korun.

^{Zdroj: MŠMT}