Studentku Annu Suchomelovou z Gymnázia Jaroslava Heyrovského čeká už v květnu, stejně jako dalších více než 13 tisíc pražských studentů, maturitní zkouška. Jak říká v rozhovoru pro Prahu školskou, online výuka jí vyhovuje už od začátku. Sama si totiž může řídit, čemu a kdy se bude věnovat. Pro starší středoškoláky je to ideální příprava na vysokou školu, myslí si.
Před osmi lety jsem, ostatně nejspíš stejně jako většina jedenáctiletých dětí, neměla víceméně žádnou představu o své budoucí práci. Proto jsem si vybrala právě osmileté gymnázium. Upřímně jsem se o výběr školy moc nezajímala, Gymnázium Jaroslava Heyrovského jsem si vybrala, protože bylo blízko mého bydliště a já nechtěla každý den trávit dlouhý čas dojížděním. Poslední dobou se občas zamýšlím nad tím, zda bych se pro toto gymnázium rozhodla znovu. Odpověď je ano. Sice mi styl výuky dost často nevyhovoval, ale skvělý třídní kolektiv mi to asi vynahradil.
Maturovat budu ve společné části z češtiny, anglický jazyk si nahrazuji certifikátem za úspěšné složení cambridgeských FCE (First certificate in English) zkoušek, a také jsem si vybrala matematiku +. Ve školní části padla volba na chemii a matematiku.
Momentálně máme každý den tři až čtyři online hodiny, od každého předmětu alespoň jednu týdně. Tyto hodiny probíhají různě, někde se usilovně připravujeme na (ústní) maturitní zkoušku, jiné strukturou připomínají spíše přednášky na vysokých školách.
Zatím se připravuji jen s pomocí svých zápisků z hodin, na interaktivní formu ještě nepřišel čas.
O Dáme to! jsem slyšela, jako další možnost mne napadají asi jen různé vzdělávací účty na sociálních sítích, které mám já osobně docela ráda. Nevím, kolik by se jich našlo třeba u dějepisu a dalších společenských věd, ale co se týče věd přírodních, je jich nepřeberně mnoho.
Mně od začátku online výuka vyhovuje. Můžu si sama řídit, čemu a kdy se budu věnovat, díky tomu mám pak mnohem více volného času. Pro nás starší je to podle mě ideální příprava na vysokou školu, už bychom prostě měli být schopni se připravovat sami, a navíc jsou k dispozici online konzultace, ať už skupinové nebo individuální.
A největší negativum? Asi to, že se nevídáme se spolužáky. Je škoda, že jsme přišli zrovna o poslední dva roky společného prezenčního studia. Také mi chybí ten přirozený pohyb – cesta do školy, procházky o přestávkách a tak.
Když jsem byla menší, měla jsem jasno – chtěla jsem být učitelka. Středoškolské studium mě ale upřímně odradilo, a tak jsem byla rozhodnutá pro pomaturitní rok volna. To se mi spousta lidí snažila rozmluvit a já tak směřovala na Vysokou školu chemicko - technologickou v Praze. Stejně jsem ale do února tápala, kam dál, jestli by mě právě studium chemie bavilo. Nakonec jsem si, jen chvilku před koncem období na podání přihlášek, vymyslela, že bych chtěla studovat fyzioterapii. Ráda bych tak zamířila buď na 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy nebo do Olomouce na Fakultu zdravotnických věd Univerzity Palackého.