Ministr školství Robert Plaga (ANO) na jaře oznámil konec plánů svého předchůdce učit povinně angličtinu už od první třídy a od sedmé třídy zavést povinný druhý cizí jazyk. Rozhodnutí, které mělo platit od roku 2027, tak již v platnost nevstoupí. Odborníci na jazykové vzdělávání se v hodnocení kroku zásadně rozcházejí. Zatímco jedni mluví o rozumném uvolnění rukou školám, jiní varují před prohloubením nerovností mezi dětmi.
Povinnou angličtinu od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl přinést nový rámcový vzdělávací program, který koncem roku 2024 schválil tehdejší ministr školství Mikuláš Bek ze STAN. Školy podle něj měly povinně začít učit v první a šesté třídě od září 2027, dobrovolně mohly už od září 2025. Plaga v únoru harmonogram nejprve odložil o rok na září 2028 a nyní obě povinnosti zrušil úplně, žáci se tak budou cizí jazyky učit za stejných podmínek jako dosud, tedy první jazyk povinně od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé.
„Obavy nebo poplašné zprávy, že ČR rezignuje na výuku angličtiny, jsou zcestné. Angličtinu od první třídy nikdo neruší a školy, které ji už dnes vyučují, mohou klidně pokračovat,“ napsal Plaga na síti X s tím, že závazné zůstává dosažení výstupní úrovně znalostí angličtiny v pátém ročníku.
Ministr školství @RobertPlaga k výuce anglického jazyka na prvním stupni ZŠ👇🏼 https://t.co/PQxY1rnIkf
— MŠMT (@msmtcr) June 10, 2026
Nedostatečné kapacity škol
Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc pro ČTK uvedl, že rozhodnutí vítá. Podle něj je hlavně důležité, že vůbec nějaké padlo a školy tak mají jasno. Připomněl, že základní školy, které na výuku angličtiny od první třídy mají kapacity a možnosti, v ní mohou nadále pokračovat, a je podle něj možné, že se k ní postupně samy přidají i další, až to budou zvládat.
Podobně nejednoznačně vidí situaci i ekonom Daniel Münich z think tanku IDEA při Cerge-EI, podle něhož se nedá říct, že by jedna varianta byla jednoznačně dobrá a druhá špatná. Povinná angličtina od první třídy by podle něj dávala smysl jedině tehdy, kdyby ji díky tomu děti automaticky zvládaly rychle a kvalitně, k čemu by ale bylo potřeba dostatek kvalitních učitelů na všech školách, což řada z nich nemá. Stejnou logiku podle něj lze použít i u druhého cizího jazyka, kdy je podle něj lepší dát školám bez dobrých jazykářů možnost zvolit jiný povinně volitelný předmět.
Prohloubení nerovností?
Ostřejší tón zaznívá od předsedkyně sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica Olgy Nádvorníkové, podle které je zrušení povinnosti druhého cizího jazyka krátkozraké a nedomyšlené. Tvrdí, že to zásadně ovlivní dostupnost jazykové výuky a prohloubí socioekonomické rozdíly mezi dětmi i mezi venkovem a velkými městy, s odkazem na zprávu školní inspekce, podle které volba dalšího cizího jazyka výrazně závisí na rodinném zázemí. „Děti z chudých rodin se proto další cizí jazyk učit nebudou, protože jej pro ně rodiče nevyberou,“ řekla ČTK Nádvorníková, která naopak souhlasí s rozhodnutím o angličtině.
Ještě ostřeji se vyjádřil bývalý ministr Bek, jenž rozhodnutí označil za krok k idiokracii. „Rezignace na výuku angličtiny od první třídy a zrušení povinného druhého cizího jazyka nás zařadí na chvost Evropy a znevýhodní české děti proti jejich vrstevníkům z jiných zemí,“ napsal na síti X.
Odlišný pohled na celou debatu nabízí Karel Gargulák z PAQ Research, podle kterého je spor o povinnost jazyků spíš zástupným tématem za hlubší kapacitní a organizační problém českého školství. „Máme moc rozdrobené školy, jejichž zřizovatelé nejsou schopni zajistit odborný personál pro výuku jazyků,“ uvedl s tím, že řešením by mohla být společná meziobecní správa škol, která by umožnila sdílení nedostatkových učitelů mezi více školami najednou. Změny v rámcovém vzdělávacím programu teď čekají ještě dvě kola úprav, výsledek prvního by měl být hotový v polovině srpna, takže definitivní podobu výuky jazyků na základních školách budou ředitelé i rodiče znát ještě před začátkem příštího školního roku.
Zdroj: ČTK
Zdroj úvodního obrázku: Magnific
