Vzhledem k tomu, že se do konce století očekává vysídlení až tří miliard lidí v důsledku globálního oteplování, měla by tato skutečnost vést ke změně našeho uvažování o státních hranicích, ptá se Gaia Vince?

Hranice určují náš osud, délku života, identitu a mnoho dalšího. Přesto se jedná o pouhý lidský vynález. Naše hranice neexistují jako neměnné aspekty krajiny, nejsou přirozenou součástí naší planety a byly vynalezeny relativně nedávno. Lze však tvrdit, že většina těchto pomyslných hranic neodpovídá světu 21. století s jeho prudce rostoucí populací, dramatickými změnami klimatu a nedostatkem zdrojů. Myšlenka udržet cizí lidi mimo území pomocí hranic je skutečně relativně nová.

Již nyní je s každým dalším rokem rekordní počet lidí nucen opustit své domovy. V roce 2021 to bylo 89,3 milionu lidí, což je dvojnásobek počtu nuceně vystěhovaných před deseti lety, a v roce 2022 toto číslo dosáhne 100 milionů, přičemž klimatické katastrofy vysídlí mnohem více lidí než konflikty. Povodně letos vyhnaly z domovů 33 milionů lidí v Pákistánu, zatímco další miliony lidí v Africe postihlo sucho a hrozba hladomoru, a to od Afrického rohu až po západní pobřeží kontinentu. Bude to znamenat, že s takovým množstvím lidí v pohybu budou politické hranice, údajně zavedené kvůli národní bezpečnosti, ztrácet smysl? Hrozba, kterou představují klimatické změny a jejich sociální dopady, je mnohem větší než hrozba související s národní bezpečností. Vlny veder již dnes zabíjejí více lidí než těch, kteří umírají v přímém důsledku násilí ve válkách.

Většina zemí globálního Severu mezitím čelí demografické krizi, kdy se lidem nerodí dostatek dětí, které by uživily stárnoucí populaci. Řízená masová migrace by tak mohla pomoci s mnoha největšími problémy světa. Ve svém důsledku by mohla snížit počet lidí žijících v chudobě, devastaci klimatu a pomoci severním ekonomikám budovat pracovní sílu. Hlavní bariérou je však náš systém hranic - omezení pohybu, která ukládá buď vlastní stát, nebo státy, do nichž chce někdo vstoupit. V současné době tvoří mezinárodní migranti něco málo přes 3 % světové populace. 

Migranti se však podílejí na celosvětovém HDP zhruba 10 %, tedy 6,7 bilionu dolarů, což je přibližně o 3 biliony dolarů více, než by vytvořili v zemích svého původu. Někteří ekonomové vypočítávají, že umožnění volného pohybu by mohlo zdvojnásobit globální HDP. Odstranění hranic nebo jejich větší flexibilita, zejména pokud jde o toky pracovních sil, může zvýšit odolnost lidstva vůči stresům a otřesům způsobených globální změnou klimatu. Dobře řízená migrace by mohla být přínosem pro všechny. 

V současné době ovšem nemá Organizace spojených národů žádné výkonné pravomoci vůči národním státům, pokud ale chceme snížit globální teplotu, snížit koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře a obnovit světovou biologickou rozmanitost, je možné, že se to bude muset změnit. Globální správa by mohla být užitečná také při koordinaci nové rozsáhlé mobilní pracovní síly, možná pomocí mezinárodního systému kvót, který by pomohl rozdělit lidi na pracovní místa během masové migrace za klimatem v tomto století. Muselo by však také čelit problémům, které vznikají v důsledku byrokracie, korupce a lobbingu mocných korporací.

Otevřené hranice však nemusí znamenat žádné hranice nebo zrušení národních států. Možná bude nutné prozkoumat různé typy národních států s různými možnostmi správy. Budou si státy, které jsou nejvíce postiženy změnou klimatu, kupovat nebo pronajímat území na bezpečnějších místech? Nebo se dočkáme statutárních měst, která budou fungovat pod jinou jurisdikcí a podle jiných pravidel než území, které je obklopuje, či plovoucích států, které budou budovat nová území na vlnách?

Bude třeba pracovat na tom, aby se koncept národního státu stal inkluzivnějším, aby posiloval místní vazby a zároveň vytvářel větší a spravedlivější globální sítě. Podpora pospolitosti, spřízněnosti s našimi bližními na základě našeho společného společenského projektu, jazyka a kulturních děl přináší mnohostranné výhody. Na těchto rysech lidem záleží natolik, že se vlastenectví stává mocným zdrojem identity.

Zdroj obrázku: Obrázek uživatele Ralphs_Fotos ze služby Pixabay.