Praha by měla aktivně podporovat popularizaci vědy na školách, rozvoj kritického i podnikatelského myšlení u školáků a pomáhat zlepšit podmínky vědců. Shodli se na tom odborníci, kteří se zúčastnili zasedání inovační platformy pro rozvoj ve vzdělávání, výzkumu a vývoji. Věnovali se ale i dalším problémům, které tíží pražské školství a vědeckovýzkumnou komunitu. Zasedání odborných skupin organizuje Pražský inovační institut (Pii). Další dvě platformy, které se uskuteční v polovině října, se zaměří na rozvoj umělé inteligence a vesmírných technologií.
“Odborníci doporučili, aby město dále podporovalo popularizaci vědy na školách. Zde lze zmínit například programy, jako jsou Elements of AI či různé formy Space Academy, a spolupráci s organizacemi, které mají mezisektorovou spolupráci ve vědě a výzkumu jako svoji hlavní agendu,” komentuje inovační manažer pro Prahu, Tomáš Lapáček.
Inovační platformu tvoří osobnosti, které zastupují akademickou, výzkumnou i státní sféru, neziskový sektor či mají spojení na byznys. Vítají iniciativu Prahy, která by mohla “odzdola” vznikající aktivity šířit a systémově je budovat. Jako první zasedala v září inovační platforma pro rozvoj podnikání v Praze.
Experti na vzdělávání se na inovační platformě také shodli, že středoškolské a vysokoškolské vzdělávací programy potřebují více cílit na jednotlivé potřeby studentů. K tomu musejí získat podporu od ředitelů škol, soustavně rozvíjet kapacity nepedagogických pracovníků a zohledňovat i kariérové poradenství s ohledem na potřeby a nabídku pracovního trhu. Podle expertů je zapotřebí, aby Středočeský kraj a hlavní město Praha také spolupracovaly při plánování kapacit škol a na lepší přípravě učitelů.
Připojit by se k tomu měla Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a umožnit budoucím učitelům častější praxi na školách a jít cestou budování takzvaných klinických škol. K dalším doporučením, která vzešla z platformy, patří rozvoj a kvalita vzdělávání v oblasti přírodních věd, techniky, technologií a matematiky v kombinaci s uměním a tvůrčím myšlením, tedy konceptem odborně nazývaným STEAM. Právě tento přístup je podle expertů klíčový při hledání inovací a porozumění životu a vztahu k přírodě.
V rámci inovační platformy se debatovalo ale také o situaci vědy, výzkumu a vývoje na území Prahy. Výzkumníci čelí překážkám, které brání efektivnější a hlubší mezinárodní vědecké spolupráci a mobilitě a které komplikují vyšší zastoupení žen ve výzkumu. Experti proto navrhli několik opatření, jak tuto situaci zlepšit. “Jde především o podpůrné a informační služby, které odstraní překážky v zahraniční mobilitě vědců a vědkyň, tedy v době, kdy vyjíždí, nebo se vracejí do vlasti zpět ze zahraničí. Čeští vědci a vědkyně přitom nejčastěji vyjíždějí na studijní či pracovní pobyty do Spojených států, Velké Británie a Německa. Praha by jim měla poskytnout takové podmínky včetně individuální podpory, aby se ze zahraničí do ní vraceli rádi a mohli zde plynule pokračovat ve své práci,” uvedla manažerka pro rozvoj vzdělávání Veronika Nürnbergerová z Pražského inovačního institutu. Město by mělo podle odborníků finančně přispět také na provoz a zázemí výzkumných institucí na svém území.