Ten okamžik, kdy zjistíte, že máte tolik úkolů, že by se v nich dalo plavat.Jakmile si uvědomíme, že nám teče do bot, obecně máme tendenci se do vyřizování úkolů ihned po hlavě pustit. Ne vždy ale tímto způsobem dosáhneme kýženého výsledku. Produktivita přece není žádná věda, nebo snad ano? Přinášíme vám několik vědecky ověřených tipů, jak zvládnout větší množství úkolů za kratší dobu. 

Eisenhowerův princip

Americký prezident a generál (mj. také zakladatel proslulé agentury NASA), Dwight D. Eisenhower přišel s metodou, jak si své úkoly dokonale uspořádat a jak je co nejefektivněji plnit. Dnes je všeobecně známá jako Eisenhowerův princip (v angličtině Eisehover’s matrix). Princip této metody není bůhvíjak složitý, přesto (nebo právě proto) je však velmi účinný. Podle Eisenhowera si svoje úkoly rozdělte do 4 kategorií, stačí si položit dvě otázky: Je splnění úkolu důležité (Ano/ne)? Spěchá to? (Ano/ne). Poté postupujete od důležitých záležitostí, které spěchají, až k těm, které nejsou tak důležité a na jejichž splnění máte dost času.

Eisenhowerovým principem se zabývala například youtuberka Jasmine známá jako @studyquill. Ta zmiňovanou tabulku ale trochu poupravila, protože například ve škole nemáme úkoly, které by nebyly důležité a tudíž bychom se s jejich plněním neměli zaobírat. Kolonku „důležitosti“ následně nahradila obtížností jednotlivých úkolů. 

Na prostředí záleží

Než se do plnění úkolů pustíte, je důležité se zaměřit na to, v jakém prostředí se chystáte pracovat. Existuje totiž hned několik studií, které se zabývají vlivem pracovního prostředí na naši produktivitu.

Vědecká studie z Chicagské univerzity zaměřená na nervový systém nedávno prokázala, že pokud lidé pracují za denního světla, zvládnou více úkolů, než ti, kteří denní světlo při práci nemají. Mějte tedy na paměti, že si práci výrazně ulehčíte, pokud alespoň ty nejtěžší úkoly budete dělat přes den.

Zejména teď, v chladnějším období byste neměli zapomínat větrat a snažit se vyvarovat přílišnému vytápění místnosti. Badatelé z Helsinské Technické univerzity zveřejnili v roce 2006 studii, která dokládá, že nejproduktivnější teplotou je pro nás 21–22 stupňů celsia. 

Podle výzkumu vědců z Univerzity v Exteru má na naši práci velký vliv přítomnost pokojových rostlin. Studie z roku 2014 dokázala, že pokud měli zaměstnanci v kanceláři jen pár rostlin, jejich produktivita se zvýšila o 15% procent oproti těm, kteří ve své kanceláři žádné rostliny neměli. Rostliny jsou známé jako výborní odbourávači stresu, nemocí a v neposlední řadě skvěle čistí vzduch. 

Hlídejte si čas

Stejně důležité, jako pustit se do práce a zodpovědně plnit své úkoly, je také umět přestat. I když se budeme jakkoliv snažit, po určité době se náš mozek intenzivním soustředěním unaví a my ho (myšleno soustředění, nikoliv mozek) začneme ztrácet. A se soustředěním odchází i produktivita. 

Proto je důležité si „měřit“ svůj pracovní čas a dávat si pravidelné pauzy. Vědecký tým z Univerzity v Illinois ve své studii dokázal, že právě tyto pravidelné pauzy nás činí schopnějšími efektivně pracovat. „Ideální“ pracovní okno by mělo být údajně 90 minut dlouhé, každý jsme však originál, proto doporučujeme si na sobě „odpozorovat“ náš unikátní časový úsek, během kterého se zvládáme plně koncentrovat. 

Užijte si volno

Poslední blok tipů možná zní kontroverzně, věda ale říká něco jiného. I když se zrovna nevěnujeme našim povinnostem, můžeme přispívat k naší produktivitě.

Pokud patříte k té skupině lidí, která si „ráda dá po obědě dvacet“, rozhodně byste tento zvyk neměli opouštět. Podle nespočtu studií je polední siesta prospěšná hned v několika rovinách. Ideálně tak dotankujete energii potřebnou na plnění odpoledních úkolů, váš mozek i tělo si odpočinou a mohou se tak efektivněji pustit do další práce.

Je také všeobecně známo, že nedostatek spánku může zvyšovat riziko různých zdravotních problémů, často souvisejících s kardiovaskulárním systémem např. infarkt. Šlofík je tak vhodným krokem nejen v rámci produktivity.

S ničím se to nemá přehánět, a tak i když pracujete, měli byste pamatovat na to, že nejdůležitější je vaše radost Proto si ji nezapomínejte pravidelně dělat. Studie z univerzity ve Warwicku ukázala, že šťastnější lidé jsou o 12% produktivnější, než „ti nešťastní“.