Škola je prostředí, ve kterém dítě tráví drtivou většinu svého dospívajícího života. Jejím úkolem, tedy úkolem pedagoga, je dítě vzdělávat, ale také vychovávat. K tomu je potřeba především vytvořit prostředí, ve kterém se žák bude cítit dobře. Jak toho však dosáhnout a co je klíčem k „wellbeingu“ nejen dětí, ale i učitele?

Článek vznikl na základě přednášky Lenky Felcmanové na mezinárodní konferenci Trauma respektující přístup jako klíč podpůrnému prostředí ve škole organizace SOFA.

Klíčem je především pochopit, jakým způsobem se dětský mozek liší od toho našeho. Ve zjednodušeném pojetí se dá mozek jako takový rozdělit na tři části – mozkovou kůru, limbický systém a kortex. Mozková kůra je zodpovědná za prvotní zpracování stresové situace. Je autonomní a téměř ji nelze vůlí ovládat. Limbický systém poté vyvolá emoční reakci. Kortex pomůže tuto reakci usměrnit a ovládat. Pokud je však stresová situace vysoká, do kortexu se ani nepustí, protože je pro sebezáchovu důležitá okamžitá reakce. Zde hraje roli právě rozdíl mezi mozkem dítěte a dospělého. Děti totiž často vnímají stresové situace daleko senzitivněji – proto reagují často nepřiměřeně, například v podobě hysterických záchvatů.

Tím, že máme tři patra mozku, která zpracovávají stres, je pro jeho zvládání potřeba uspokojovat jejich potřeby odspoda nahoru. K tomu nám pomůže tzv. Maslowova pyramida lidských potřeb.

^{Autor: Dvorapa – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=71558228}

První dvě patra pyramidy, tedy fyziologické potřeby a potřeby bezpečí, stimulují nejnižší vrstvu, tedy právě mozkovou kůru, která je u dětí velmi senzitivní na stresové podněty. Na tu je klíčové se soustředit.

Základní fyziologické potřeby

Naplnit tyto potřeby žáka pro učitele není tak složité. Je pouze třeba dbát na to, aby mělo dítě možnost dostatečně doplňovat tekutiny, případně prostor se najíst, pokud to nestihlo o přestávce. Důležité je také vyhovět požadavkům odejít na toaletu podle potřeby. V letních měsících je nutné dbát na pravidelné větrání, v zimě potom udržovat příjemnou teplotu. Co je dále důležité, avšak už ne tolik v silách učitele, je dítěti zajistit pohodlné sezení.

Velmi důležitou, avšak v Česku opomíjenou fyziologickou potřebou, je také dostatek senzomotorických aktivit. Pro dítě není snadné sedět ve třídě 45 minut a nehybně dávat pozor. Proto si často hledá stimulaci v různých aktivitách, jako je poskakování na židli, okusování tužek, kousání nehtů a tak dále. Učitel však může do výuky zařadit různé další stimuly. V létě je například dobré zvážit podle možností hodiny venku. Pokud nelze jít ven, je dobré zařadit alespoň nějaký pohyb do výuky. Mimo to jsou také dostupné tzv. regulační pomůcky. Tyto typy „hraček“ jsou populární například na norských školách. Jedná se například o masážní prstýnky, rehabilitační podsedáky, násady na tužky na kousání nebo zátěžové deky.

Potřeby bezpečí

Je důležité, aby dítě vědělo, že škola je místo, kde se může uvolnit a cítit bezpečně. Učitel utvoření takového prostředí může podpořit zavedením pravidel. Ty jednak dítěti dodají pocit ochrany, ale zároveň ho tím navykneme na jistý sytém, od kterého ví, co očekávat. Dodržím pravidla, dostanu pochvalu. Poruším pravidla, budu potrestán. Také by se měl žák vést k tomu, aby byl adekvátně připraven na změnu. Ta vždy působí jistou stresovou reakci. Je proto potřeba zajistit, aby měl pocit, že má věci stále pod kontrolou.

Co také prohlubuje pocit bezpečí je stanovení systému hodnot, a především dát příklady toho, jak jich dosáhnout. Například stanovit jako hodnotu „respekt“ a definovat ho tak, že se k ostatním budeme chovat tak, jak my chceme, aby se oni chovali k nám.

Poté, co zvládnete u žáků uspokojit tyto dvě základní potřeby Maslowovi pyramidy, můžete stavět na dalších patrech. Klíčové je však stále dbát na to, aby ta patra stála na pevných základech.