V mateřské škole nás vždy strašili, že na základce to bude horší, později na základní škole zase, že na střední škole bude hůř, a to samé se děje i dál, se školou vysokou. Existuje k tomu pádný důvod? 

Střední i vysoká škola se v mnohem liší. Největší rozdíl je asi to, že na vysokou školu nejdete studovat něco, co vás nebaví. Ano, samozřejmě můžete narazit a vaše studia nemusí splňovat vaše očekávání. Pravděpodobně vás ale nikdo nebude nutit učit se fyziku, když jste si vybrali humanitní obor. 

Vysoká škola je proti střední poměrně flexibilní. Většinou tam nechodíte každý den a rozvrh si můžete sami uspořádat podle sebe. Semináře si můžete hodit do tří dnů a zbytek času se věnovat práci, přátelům či svým zálibám. U každé vysoké je to sice časově jinak náročné, většinou ale ve škole strávíte času méně než na střední. Zároveň na každém oboru máte kromě povinných předmětů také tzv. “povinně volitelné“ a „volitelné,“ takže můžete zkombinovat mnoho předmětů, které vás zajímají. Na Fakultě sociálních věd na Univerzitě Karlově je možné zapsat si třeba i stomatologii.

Pak je zde ale druhá stránka, což je samostudium. Do toho každý dává času tolik, aby byl schopný zvládnout všechny své závazky a byl spokojený. To je u každého samozřejmě individuální a například na lékařské fakultě se budete pravděpodobně učit více než na humanitních oborech. 

Zkouškové má na každém oboru také jinou náročnost. Na střední vás straší, že každá zkouška je malá maturita. Je, ale vlastně není. Většinou totiž máte více pokusů, a když se Vám žádný nepovede, stále máte možnost si předmět zapsat v dalším ročníku. 

Nebojte se tedy, vysoká není něco, čeho byste se měli bát.