Často se mluví o tom, jak má vlastně vypadat učitel, který žáky naučí, zaujme, bude pro ně osobnost, ke které budou vzhlížet a celý život pak na něj nebo ni budou vzpomínat. Každý z nás se zajisté setkal jak se špatnými učiteli, tak i těmi, na které nezapomeneme. Každoročně někteří z nich získávají ocenění jako Zlatý Ámos, Global Teacher Prize a další, ale věříme, že mezi pedagogy je spousta kvalitních, o kterých veřejnost neví, ale víme o nich my, žáci a studenti.. Je třeba si ale říct, že pojem dobrý, kvalitní učitel je spíše subjektivní. Pokusili jsme se společně s našimi vrstevníky dát dohromady fakta, co dělá učitele tou správnou osobností.

V první řadě by učitel neměl brát svojí práci pouze jako práci. Je v zásadě nutnost, aby daný učitel měl k tomu co sděluje svým studentům vztah, měl by to být jeho koníček a být pro danou věc opravdový nadšenec. Mezi takovým pedagogem a tím, který ten vztah nemá a bere svou práci jen jako denní rutinu, je propastný rozdíl, který mnohdy rozhoduje o tom, jestli dané téma bude žáky zajímat a jeho předmět si zapamatují. Zapálený učitel dokáže svým stylem výuky zaujmout i ty žáky, pro které je daný předmět nuda nebo mu zatím nepřišli na kloub.

Učitel by měl mít také přirozenou autoritu. Ale to neznamená, že by z učitele měl jít strach – křičením ani tresty si autoritu nezíská. Má-li přirozenou autoritu, dokáže tak vytyčit jasná pravidla a vyžaduje jejich dodržování a autoritu si získává svou osobností a přístupem k žákům i profesi.

Jako další faktor, který bereme v úvahu, by měla být lidská stránka. Ta by ani v pozici pedagoga neměla být upozaděna. Spousta učitelů má tendenci stát se ve škole roboty bez emocí, kteří na nás jen chladně koukají a vykládají téma. A to nemusí být o tom, že by takoví ti učitelé ve skutečnosti byli. Mohou tak pouze na nás působit. Není proto na škodu zvolnit a být pro své studenty nejen autorita, ale i „parťák“, vylepší to atmosféru.

Rozhodně by neměl být učitel ten, který celou hodinu mluví a studenti pouze mlčí. Zapojení studentů do výuky a interakce mezi pedagogem a studentem je rozhodně důležitá. Při probírání látky se může ptát studentů, jestli o daných věcech slyšeli a povídat si o dané problematice.  Nejen, že vznikne potřebná interakce, navíc bude mít učitel přehled o znalostech svých studentů a vznikne tak prostor pro diskusi.

Víme, že mají učitelé mnohdy opravdu hodně studentů, takže je těžké si každého přesně pamatovat a znát, přesto je příjemné, když se daný učitel o své studenty zajímá a bere je individuálně. Učitel by si měl být vědom, že ne každému studentovi jeho předmět může jít a podle toho žáky hodnotit. Na to ale potřebuje právě individuální zhodnocení jejich snahy, která by tak určitě neměla chybět. Pokud však učitel dané studenty nezná ani po dlouhé době, velmi lehce sklouzne v hodnocení tzv. „podle jednoho metru.“