Necelé dvě hodiny před oznámením rezignace ministra školství Vladimíra Balaše (STAN) probíhala na ministerstvu školství porada, během které mu pražští středoškolští studenti představili, jak by se podle nich mělo změnit školství v České republice. 

Studenti jsou toho názoru, že by se současné základní školy měly rozdělit na dvě separátní instituce s jinými zřizovateli. První stupeň ZŠ by zůstal pod správou obcí a z druhého stupně by se stala nižší střední škola, kterou by zřizoval kraj. 

Tím, že by se zřizovateli staly kraje, by došlo k zásadnímu zjednodušení systému, neboť je o dost pravděpodobnější, že se domluví čtrnáct než tisíce zástupců zřizovatelů. Studenti si tím slibují srovnání úrovně vzdělání studentů na nižších středních školách (v současné době 2. stupeň ZŠ).

Na nižších středních školách by bylo jednotné všeobecné vzdělávání s nuancemi volitelných humanitních i technických předmětů.

Systém vzdělávání by pak vypadal takto:

Povinné:

1 rok předškolní 

5 let základní škola

4 roky nižší střední škola

Nepovinné:

4 roky vyšší střední škola

Postavení škol ve vzdělávacím systému

Studentské teze zohledňují studie OECD z roku 2020. Podle plánu mají školy zůstat institucemi a mají mít podporu od státu. Výuka má být koncipována tak, aby formální, neformální a informální vzdělání byla propojená a co nejvíce se prolínala. Ředitelé vyšších středních škol by dostali zákonné právo využívat kombinované výuky (např. 4 dny prezenční, 1 den samostudia).

Změnila by se i role učitele. Studenti chtějí skoncovat s frontální výukou a chtěli by, aby se z učitelů stali konzultanti/mentoři a průvodci vzděláváním. Spolu s tím by byli rádi, aby v části jak nižších, tak vyšších středních škol vznikla centra pro tvůrčí činnost, tedy Coworkingová centra či centra jim podobná.

Podoba formální výuky

Studenti by rádi koncipovali výuku v souladu s nejnovějšími trendy. Týká se to především moderních technologií a vhodného využívání AI, VR, AR apod. Díky tomu by se vzdělávání mohlo více zaměřit na dovednosti než na memorování znalostí. Klíčová bude výuka kritického myšlení, logického a informatického myšlení, práce s informacemi atd.

Také by rádi podporovali vnitřní motivaci v žácích/studentech. Tomu by mohlo pomoci zavedení procentuálního hodnocení místo známek. Zde narážejí na skutečnost, že dvojku na vysvědčení mohou dostat jak jedničkáři, co měli smůlu, tak trojkaři, co měli štěstí. Procentuální hodnocení by tomu zamezilo. Zároveň by bylo dobré, aby studenti dostávali pravidelně zpětnou vazbu v podobě slovního hodnocení. 

Nejsme žáci

Středoškoláci se velmi neradi nechávají oslovovat pojmem žáci, neboť to je pojem pro ty, kteří ke studiu potřebují asistenci vyučujícího, což na střední škole nemusí platit. Zároveň s tím jsou přesvědčeni, že se lze vzdělávat i mimo školu, a proto navrhují změnu názvu ministerstva.

„Doporučujeme změnit název MŠMT na Ministerstvo vzdělávání, mládeže a sportu a pojem žák nechat u primárního vzdělávání, u sekundárního vzdělávání používat pojem student (středoškolský student),“ stojí v dokumentu, který byl předán ministrovi.