Letecké společnosti hledají způsoby, jak snížit svůj dopad na klima. Pokouší se měnit používané pohonné hmoty, případně letové plány takovým způsobem, aby tvořily méně párových stop.

Letadla spotřebují neuvěřitelné množství paliva. Jumbo jet Boeing 747-400 má na palubě 240 000 litrů leteckého paliva, což odpovídá přibližně desetině olympijského bazénu, a spaluje ho rychlostí 4 litry za sekundu, což činí létání jednotlivců nebo zboží po celém světě velice energeticky náročné. Pouhý jeden let může vypustit tolik CO2, kolik ho vypustí mnoho lidí za rok, a očekává se, že počet letů na celém světě bude v příštích desetiletích narůstat alarmujícím tempem.

Ve srovnání s jinými odvětvími přispívá letectví ke globálním emisím skleníkových plynů relativně málo, ale zároveň je jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. Mezi lety 2000 a 2019 došlo k průměrnému nárůstu počtu letů o 5 % ročně. Do roku 2019 se podílelo 2,5 % na světových emisích CO2. Pokud svět doufá, že se mu podaří omezit globální oteplování a splnit ambiciózní požadavky stanovené v Pařížské dohodě o změně klimatu, bude muset letectví v dlouhodobém horizontu zcela opustit fosilní paliva. Společnosti jako Airbus mají například velké plány na vývoj vodíkových letadel do 15 let, ale co lze udělat v kratším časovém horizontu, aby se omezil dopad leteckého průmyslu na klima?

Vedle pokročilého biopaliva z odpadu je další alternativou fosilního leteckého paliva syntetické palivo vyráběné pomocí elektrochemických reakcí mezi vodou a zachyceným uhlíkem. Tato paliva, známá pod společným názvem udržitelná letecká paliva (SAF), mají podobné chemické složení jako konvenční letecké palivo a lze je mísit s fosilními palivy a používat v běžných letadlech, aniž by bylo třeba nové palubní technologie. Některé z nich jsou již certifikovány pro použití v letadlech až do poměru 50:50 s fosilním leteckým palivem. 

Společnost T&E varovala před stanovením příliš vysokých cílů pro čistá paliva pro letectví kvůli obavám z nedostatku udržitelných možností v krátkodobém horizontu. Varují, že tlak na letecký průmysl, aby používal více biopaliv dříve, než budou k dispozici spolehlivé zdroje, by mohl vést letecké společnosti k přechodu na nekvalitní a neudržitelná biopaliva na bázi potravin - například ta, která se vyrábějí z palmového oleje a jsou spojena s odlesňováním. 

To znamená, že k tomu, aby letecký průmysl v příštím desetiletí výrazně snížil emise, bude zapotřebí dalších opatření. „Se vším, i když je to spíše v budoucnosti, je třeba začít dnes a musíme to udělat rychle," říká Maarten van Dijk, jeden z trojice a výkonný ředitel společnosti SkyNRG. „A pak je třeba vše, co zůstane na straně fosilních paliv, nahradit udržitelným [palivem]." K dnešnímu dni dosáhl průmysl největšího pokroku v oblasti zvyšování účinnosti letadel, přičemž nová letadla jsou dnes přibližně o 85 % účinnější než ta, která byla uvedena do provozu v 60. letech 20. století, a letecká agentura OSN si klade za cíl dosáhnout do roku 2050 zlepšení palivové účinnosti o 2 % ročně.

Nápadů, jak poptávku po létání snížit, je mnoho. Skupina Possible, která se zabývá ochranou klimatu, prosazuje zavedení poplatku za časté létání, který by umožnil každému letět jednou ročně tam a zpět bez daně, ale postupně by se zvyšovala daň z dalších letů. Tento krok se v loňském roce setkal s velkým ohlasem na shromáždění občanů Spojeného království o klimatu. Jiní lidé zase volají po zrušení současného osvobození petroleje od daně.