Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Francouzské prezidentské volby se blíží

25. 02. 2022 - Vincenc Novák

Již za necelé dva měsíce Francouzi rozhodnou o tom, kdo povede jejich zemi příštích pět let. První kolo tamních prezidentských voleb připadá na 10. dubna.

Dle průzkumů je zatím jasným favoritem současný centristický prezident Emmanuel Macron. Ten je obecně považován za jednoho z nejmocnějších politiků v Evropské unii.

Jeho hlas je v poslední době slyšet ještě o to více, a to s ohledem na aktuální dění na Ukrajině. Je jasným podporovatelem suverenity této země a staví se za jednotu Západu v ukrajinské otázce.

Macron je obecně považován za jasného lídra EU po odchodu bývalé německé kancléřky Angely Merkelové, se kterou tvořil tzv. tandem. Je zastáncem evropské integrace a v minulosti několikrát kritizoval konzervativní vlády v Polsku a Maďarsku. Na loňském summitu V4 v Budapešti poukázal na tamní problémy s právním státem a postavil se za práva sexuálních menšin.

Druhé místo v posledních průzkumech připadá kandidátce Republikánů Valérii Pécresseové, která dříve zastávala post ministryně pro státní rozpočet. Ve stranických primárkách získala 61 % hlasů a zvítězila tak nad pravicovým politikem Éricem Ciottim.

V předvolebních průzkumech se za Macronem umisťuje také kandidátka za Národní shromáždění (dříve Národní fronta) Marine Le Penová. Ta se se současným prezidentem utkala již ve druhém kole minulých voleb, kdy obdržela 33,9 % hlasů.

Je jednou z nejvýraznějších tváří francouzské krajní pravice a bývá považována za silně populistickou političku. Jejím otcem je francouzský politik Jean-Marie Le Pen, známý pro své antisemitské názory. Dlouhou dobu se očekávalo, že se s Macronem opět utká ve druhém kole i letos. Podle průzkumů veřejného mínění se však situace změnila a výsledky voleb jsou velmi nepředvídatelné.

Dalším kandidátem z krajně pravicové části politického spektra je novinář Éric Zemmour, který je znám pro své kontroverzní výroky týkající se islámu a migrace. Prezentuje se jako obránce tradiční Francie a jako viníky problémů současné Francie vidí migranty. Jednou dokonce prohlásil: “Chceme-li prý teroristy zasáhnout, je nutno bombardovat bruselský Molenbeek a ne dalekou Sýrii”. Poukazoval tak na problémy s migrací v této bruselské
čtvrti.

Jako Zemmourův vzor je považován americký exprezident Donald Trump, jehož prezidentská kampaň vykazuje jisté znaky podobnosti s tou Zemmourovou. Minulý týden se dokonce ukázalo, že spolu oba politici telefonovali.

Mezi další kandidáty patří také starostka Paříže Anne Hidalgová, jenž kandiduje za Socialisty. Je velkou zastánkyní ochrany životního prostředí a za jejího působení v čele města vzniklo mnoho kilometrů nových cyklostezek. Jako prezidentka chce bojovat proti nenávisti a za rovné šance pro všechny děti.

O tom, kdo usedne v Elysejském paláci, rozhodnou Francouzi již zanedlouho. Výsledek je důležitý i pro nás, neboť Francie je již od dob První republiky naším tradičním spojencem.

Francouzský prezident se volí v přímých volbách a je hlavou výkonné moci ve státě. Francie je tzv. poloprezidentskou republikou, hlava státu má tedy větší pravomoci než český prezident.

Fotografie od uživatele Pixabay ze služby Pexels

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Podobné články

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram