V Národní galerii ve Veletržním paláci je k vidění nová stálá expozice s názvem Architektura všem. Název výstavy odkazuje na stejnojmennou knihu Karla Honzíka, která popisuje poválečný kulturní vzestup Československa. Hlavním cílem expozice je představit divákům všech věkových kategorií významné architektonické počiny u nás.

Architektura všem se věnuje EXPU 58 v Bruselu, světové výstavě, která byla důležitým milníkem pro československou poválečnou kulturu. Země se tehdy dostala do kulturního povědomí celého světa. Architekti československého pavilonu, Josef Hrubý, Zdeněk Pokorný a František Cubr, odvedli skutečně skvělou práci. Budovu tvořila konstrukčně lehká stavba z ocelových sloupů a obvodový plášť ze skla a betonu. Důraz byl kladen na jednoduchost, umírněnost a řád, což nakonec trojici architektů přineslo cenu za nejlepší pavilon na celém EXPU. Nebylo to ani zdaleka jediné ocenění, které českoslovenští umělci na EXPU dostali. Porotci ocenili Velkou cenou EXPA sochaře Vincence Makovského za jeho sousoší Nový věk, které stálo před československým pavilonem. V současnosti toto dílo můžeme spatřit u vstupu do areálu brněnského výstaviště.

S našími úspěchy na světových výstavách se pojí různé mediální experimenty. Mezi nimi například světově známá laterna magika, kterou na bruselské přehlídce zhlédlo více než 10 000 diváků. Dalším zajímavým projektem, který se setkal s velkým úspěchem byl Kinoautomat Radúze Činčery. Jednalo se o největší lákadlo československého pavilonu na EXPU 67 v Montrealu. Třikrát denně měli návštěvníci možnost zhlédnout film s názvem Člověk a jeho dům, ve kterém si zahrál hlavní roli hrál Miroslav Horníček. Zápletka nebyla nijak zvlášť složitá, zato technické provedení bylo opravdu komplikované, diváci totiž měli možnost pomocí speciálních zařízení hlasovat o dalším vývoji děje. Návštěvníci NGP mají možnost se podívat na ukázku z tohoto dnes již legendárního kinematografického počinu.

Československé úspěchy na bruselském EXPU byly silným impulzem pro místní design a architekturu. V 60. letech se politická situace uvolnila a došlo tak k zásadním proměnám umělecké scény, které šly ruku v ruce s bruselským a montrealským úspěchem. Závěr šedesátých let a invaze vojsk Varšavské smlouvy bohužel uzavřela nadějnou dekádu v poválečné historii československého umění.

Expozice se zabývá také ikonickými českými stavbami a projekty, které vznikly v poválečné éře. Jmenujme například Novou scénu Národního divadla, výstavbu první stanice metra nebo realizaci domu ČKD na Václavském náměstí. Každému významnému dílu je věnován banner, na němž jsou vystaveny architektonické plány, dobové fotografie exteriérů i interiérů budov, ale i celkové modely, které nám umožňují si stavbu více představit.

Hlavní předností této nové stále expozice je, že dokáže seznámit turisty s hlavními rysy československé architektury minulého století, ale zároveň je schopna nadchnout i zanícené fanoušky architektury, kteří českou kulturu dobře znají.