Formativní hodnocení je fenomén, který je několik posledních let skloňován v širší odborné veřejnosti, ale teprve nedávno nazrála v tuzemském prostředí doba, kdy se principy formativního hodnocení začínají ve větší míře ve školách objevovat. Je to zajisté pozitivní trend, který může přispět ke zvýšení kvality výuky pro každého žáka. 

Dlouhý, těžký diktát. Tato slova jsem si připsala do žákovské knížky, když jsem ve třetí třídě dostala čtyřku z angličtiny. Paní učitelka moji poznámku červeně pře- škrtla, přepsala na krátký, pět vět a pozvala si rodiče do školy. Tak skončil můj první a zároveň poslední pokus o sebehodnocení v základní škole. Při pohledu zpátky se nejedná o nic výjimečného. Málokdo z dnešních třicátníků zažil během školní do- cházky něco jiného než klasické známkování. Trendem posledních let se však stává formativní hodnocení a s trochou nadsázky lze říct, že právě formativní hodnocení spolu s distanční výukou jsou „buzzwords“, které pandemie vynesla v edukační realitě do popředí. Po nečekaném přesunu školní výuky do virtuálního prostředí se formativnímu hodnocení dostalo také politické podpory, a sice tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který apeloval na jeho zavedení namísto známek.

Příloha o Formativním hodnocení, která je nyní nově volně dostupná ke stažení v PDF formátu se ke konci prvního pololetí tak nabízí jako praktický pomocník, který provede učitele formativním hodnocením od historického shrnutí popisu základních principů přes zkušenosti s realizací až k pohledu do zahraniční praxe i responzivní výuce.