Ekonomická vzdělávací alternativa je nový druh studijního programu pro středoškolské vzdělávání, která klade důraz na praktické dovednosti v oboru a rozvíjení individuálního potenciálu. Obchodní akademii Heroldovy sady, která program zavedla, čeká letos prvních 30 maturantů.

Většina středních škol a gymnázií v Česku své školní vzdělávací programy příliš nemění od těch modelových a po dlouhá léta zavedených. Jde o pragmatickou volbu, například z hlediska dostupnosti studijních materiálů jako jsou učebnice. Častokrát tak žáci konzumují informace, ale nevědí, jak s nimi naložit, nebo k čemu jim vlastně budou. Na Obchodní akademii Heroldovy sady se však rozhodli využít možnosti si vzdělávací program upravit podle potřeb.

„Především se klade důraz spíš na praxi než teorii. Často třeba začneme dělat nové téma, například prodej, a já musím nejdřív vymyslet celou taktiku prodeje, vymyslet produkt, nastavit cenu a pak to i prodat spolužákům. To všechno, aniž bych o tom cokoliv věděla. Po téhle akci se všechno doučíme v teorii a mnohem lépe si to tak zapamatujeme, když to zažijeme,“ říká Tereza Kuklová, maturantka programu. „Druhým velkým rozdílem je důraz na jednotlivce. Každý je jiný, a tak škola nabízí systém vyhovující jednotlivci, jelikož si ho může upravit podle sebe. Nemusím se tak moc učit chemii, když vím že ji nebudu potřebovat, ale zaměřit se místo toho na angličtinu.“

Studenti si tak například ve třetím ročníku založili firmu a v praxi tak prováděli svůj podnikatelský záměr. Díky neziskové organizaci JA Czech se během studia nemuseli starat o poplatky spojené s živností. Po ukončení smlouvy s organizací se někteří rozhodli si firmu nechat a pokračovat tak v podnikání.

„Moje firma se zabývá výrobou unikátních plyšových hraček na míru pro postižené děti. Unikátní jsou v tom, že každý plyšák je vyroben s nějakým druhem postižení. Děti se tak s tím svým alespoň o trochu lépe naučí žít, protože v tom nejsou sami, ale mají svého plyšového kamaráda,“ popisuje Tereza Kuklová svůj podnikatelský záměr, ve kterém se i po ukončení třetího ročníku rozhodla pokračovat.

Další rozdíl oproti standardní střední škole je v průběhu maturitní zkoušky. Namísto maturitních otázek musí vypracovat komplexní absolventskou práci, která má teoretickou i praktickou část. Práci poté musí obhájit. K tomu se připojuje ústní zkouška z povinné literatury a didaktické testy, které jsou stejné jako na zbytku škol.

Možnost upravit školní vzdělávací program (ŠVP) má v ČR každá škola. Stačí aby splňoval státem dané rámcové vzdělávací programy (RVP). Většině institutů se do toho však nechce.

"Myslím si, že takových škol je málo, protože tato výuka vyžaduje metodické zvládnutí. Zdroje, které lze využívat, jsou orientovány obecně, a je velmi obtížné a pracné je transformovat do jednotlivých bloků. Pokud by existovaly výukové a metodické materiály, které by mohli vyučující využít rovnou, jistě by takových škol bylo daleko více,“ říká ředitel Obchodní akademie Heroldovy sady Richard Žert.

„Myslím si, že současný systém vzdělávání nutně musí projít proměnou. Musí reagovat na informační explozi, zvýšenou potřebu zvládat měkké dovednosti a v nejbližší budoucnosti také reagovat na proměny světa, které přinese využívání umělé inteligence (AI). Program EVA jistě může být inspirací pro řadu středních škol. Zaznamenali jsme již zájem spřátelených škol, mj. i obchodní akademie Bratislava. Náš program je směřován na střední odborné školy, pro něž může jistě být přínosem. Pro gymnázia si myslím, že by potřeboval úpravy, avšak obecné principy jistě půjde využít,“ říká ředitel na budoucnost školství.

Systém, který vychází mimo jiné například z Winnetské či Waldorfské školy, se tak možná jednoho dne stane velmi populárním napříč obory v celé republice.