Elektromobilita je trend současnosti. Vozy s elektrickým pohonem se neustále vyvíjejí, stávají se dostupnější a jejich nabíjení je čím dál snadnější. Přesto je však někteří lidé nechtějí. Proč?

Elektromobily jsou ideálním společníkem do rušných městských ulic. Díky tomu, že jezdí bez přímých emisí a nejsou tak hlučné, jsou jako stvořené pro život ve městech. Dynamika jízdy je v autech poháněných elektřinou lepší než u aut se spalovacími motory, jelikož točivý moment je k dispozici ihned po rozjezdu. Ve městech získáváte s elektromobilem několik důležitých výhod. V Praze třeba nemusíte platit za parkování.

Ceny elektromobilů se postupně přibližují cenám aut se spalovacím motorem. Může za to konkurenční boj mezi automobilkami, zavádění nových technologií a sériová výroba baterií a aut.

Elektromobil je ideální volba pro denní dojíždění do hlavního města. Obyvatelé menších obcí nejen v okolí Prahy mají ve svých garážích možnost nabíjení ze standartní zásuvky 230 V. Ano, trvá to déle, ale pokud elektromobil budete nabíjet přes noc, rychlost nabíjení pro vás nebude omezením. Mnohem účinnější je nabíjení pomocí nástěnného Wall Boxu, který je schopný přenést do baterií mnohem rychleji větší množství energie.

Elektrický pohon je pro uživatele mnohem výhodnější. Výše zmíněné nabíjení je pouze jedna z věcí, ve kterých elektromobil vyniká. Provoz elektromobilu je se současnou cenou elektřiny mnohem levnější.

Jednodušší servis, přínos pro klima je ovšem tématem dohadů

Servis elektromobilu je také jedna z jeho předností. Motory v elektrických autech jsou spolehlivější a méně složité než spalovací motory. Elektromobily nepotřebují palivovou nádrž, čerpadla, vstřikování, filtry a olej ani výfuk. Nemají spojku, převodovku, startér a spousty dalších dílů, které k běžným vozům neodmyslitelně patří a zároveň se časem opotřebují. Prakticky jediným pohyblivým dílem v elektromotoru je jeho rotor.

Elektromobil je synonymum pro rychlou, spolehlivou, tichou a bezemisní dopravu. Až na to, že to není úplně pravda.

Efekt elektromobility pro životní prostředí je menší, než by se podle zapálených příznivců elektromobility zdálo. Na druhou stranu není nulový, jak tvrdí odpůrci elektromobilů.

Ani masivní elektromobilita by u nás k celkovému snížení emisní zátěže moc nepomohla. Emise z automobilové dopravy u nás činí lehce přes devět procent celkových emisí oxidu uhličitého, naproti tomu energetika má na kontě procent téměř čtyřicet. Vliv tuzemské elektromobility na klima už dlouhodobě je a bude zanedbatelný.

Profesor Jan Macek z Centra vozidel udržitelné mobility ČVUT upozorňuje, že problém se zamořeným vzduchem ve městech není dán primárně tím, že se v nich jezdí na benzin či diesel, ale hlavně tím, že převládají zastaralá auta. Průměrné stáří českého vozového parku je totiž přes 15 let.

Žádné auto se spalovacím motorem není bezemisní, ale na dnešní vozy jsou tak přísné požadavky a normy, že jejich provoz prakticky žádný zdravotní dopad nemá. Pokud nedojde k časté úpravě řídicího systému, po němž automobil kalibrovaný na přísné emisní normy kouří i víc než leckteré postarší vozidlo.

Nejde ale jen o emise z přímého provozu. Pokud elektromobil nabíjíte z distribuční sítě, spotřebováváte elektřinu vyrobenou i z fosilních paliv. V Česku předloni vycházely průměrné emise ve výši 0,43 kg oxidu uhličitého na vyrobenou kilowatthodinu elektřiny.

Do celkové bilance je třeba započíst i zátěže související s výrobou a likvidací auta a jeho komponentů především baterie, jejíž produkce je zvlášť energeticky náročná. A energetické ztráty vznikající třeba při nabíjení nebo topení.

Při zohlednění všech vedlejších dopadů nakonec elektromobily vycházejí jako čistší varianta, byť ne tak výrazně, jak to hodnotí úřady.

„Při započtení všech externalit vycházejí průměrné emise elektromobilu u nás kolem 100 gramů oxidu uhličitého na ujetý kilometr. U benzinových vozů je to v průměru 150 až 160 gramů oxidu uhličitého na kilometr, u aut se vznětovým motorem asi 140 gramů,“ shrnuje Profesor Macek.

Přesto evropské úřady pro účely své regulační metodiky považují elektromobily za bezemisní. „Je to trochu podvod,“ podotýká Macek.

Politická bariéra elektromobility

Hlavní politický nástroj pro rozvoj elektromobility jsou pokuty, které musí automobilky platit, pokud průměrné emise jejich vozů překročí 95 g oxidu uhličitého na ujetý kilometr. Splnit emisní cíl mohou jen výrobou elektromobilů, které bez ohledu na jejich skutečnou emisní zátěž mohou vykazovat jako bezemisní.

Výrobcům automobilů se vyplatí elektrifikovat velká auta, která by měla jinak emise ke 300 gramům oxidu uhličitého (CO2) na kilometr. Do městského provozu se hodí více malá vozidla. Vozidla objemnějších rozměrů ve městech smysl moc nemají.

Paradoxně výrobci vyrobí raději jeden velký elektromobil a tři malé spalovací, místo toho, aby vyrobili dva malé elektromobily s menší marží, protože potřebují odbyt pro své motorové oddělení. Škoda Auto proto ukončila výrobu malého Citigo, přestože typicky městské auto na domácím trhu zaznamenalo úspěch, nahradila ho většími a dražšími modely navzdory tomu, že se do městského provozu hodí více malá vozidla.

Přesto existuje ekologičtější způsob dopravy

I přes ekologické výhody elektromobilů, které nakonec tak ekologické nejsou, existuje ekologičtější, ekonomičtější a dostupnější způsob dopravy ve městě. Tento ekologický způsob nazýváme městská hromadná doprava (MHD), která vás dostane na místa, kam se mnohdy s autem nedostanete nebo jen velmi obtížně. Při dnešní ceně ročního kupónu vás cesta vyjde na deset korun denně bez ohledu na ujetou vzdálenou. Další výhodou je, že nemusíte řešit parkování a servis.

Pokud vám i MHD přijde neekologická, stále se nabízí ekologičtější způsob dopravy. Chodit pěšky.