Před 10 lety, 18. prosince 2011, odešel první český prezident a jedna z nejvýznamnějších osobností naší historie.

Narodil se 5. října 1936 v Praze do měšťanské rodiny. Jeho otcem byl Václav Maria Havel, významný podnikatel ve stavebnictví. Mezi jeho nejvýznamnější projekty, které jsou dnes již neodmyslitelnou součástí našeho hlavního města, patří Barrandovské terasy či Palác Lucerna.

Havlova matka Božena byla výtvarnicí, strýc Miloš se zase věnoval filmovému průmyslu a založil barrandovské filmové továrny AB. Po komunistickém puči v roce 1948 byla rodina Havlových perzekuována a byl jí zabaven majetek. Václav Havel se svým bratrem Ivanem nemohli studovat, a tak Václav složil maturitu až v roce 1954 prostřednictvím dálkového studia. Kvůli kádrovým důvodům nemohl na vysoké škole studovat obor humanitního zaměření, musel se tedy vydat technickým směrem, a sice na Ekonomickou fakultu ČVUT, kde ale po dvou letech skončil.

Od svého mládí se věnoval literární a divadelní činnosti. Ve 20 letech začala jeho publikační činnost v různých periodikách. Velmi zásadní v kontextu obrodných tendencí 60. let 20. století byla jeho hra Zahradní slavnost, kterou v roce 1963 uvedlo Divadlo Na zábradlí. V době Pražského jara byly uvedeny jeho další hry, jako např. Vyrozumění (1965) či Ztížená možnost soustředění (1968). Angažoval se také jako předseda Klubu nezávislých spisovatelů či člen Klubu angažovaných nestraníků.

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy Havel silně vystupoval proti politickým represím v období normalizace. V roce 1975 neváhal napsat dopis tehdejšímu prezidentovi Gustavu Husákovi, v němž poukazoval na rozpory v tehdejší společnosti. V roce 1977 byl jedním ze zakladatelů Charty 77 a jedním z jejích mluvčích. V dubnu 1979 spoluzaložil Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.

Za svoje politické postoje byl Václav Havel uvězněn ve svém životě celkem třikrát, a to na celkovou dobu 5 let. V roce 1989 byl spoluzakladatelem petice Několik vět, která se těšila široké společenské podpoře. Na začátku společenských změn v listopadu 1989 stanul v čele Občanského fóra. Jako jeho kandidát byl 29. prosince 1989 zvolen československým prezidentem. Podruhé byl do stejné funkce zvolen 5. července 1990. Při další volbě prezidenta, která se konala 3. července 1992, však již dostatek hlasů nezískal.

Po rozdělení Česko-slovenské federativní republiky se stal prezidentem České republiky. Významnou českou osobností byla i jeho manželka Olga, která se věnovala charitativní činnosti. Zemřela po těžké nemoci v lednu 1996. O rok později se Václav Havel oženil s herečkou Dagmar Veškrnovou. V roce 1998 byl zvolen prezidentem na 2. funkční období a ve funkci setrval až do roku 2003.

Za svoji celoživotní činnost se stal držitelem mnoha státních vyznamenání, cen i čestných doktorátů. Několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za mír, kterou však nikdy nedostal. Zemřel na své chatě na Hrádečku ve věku 75 let.

Autor článku: Vincent Novák, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zdroj foto: facebook Knihovna Václava Havla