V úterý 1. června pořádal Aspen institute ve spolupráci s odborným partnerem redakce Řízení školy a Národním pedagogickým institutem debatu s názvem Ředitelé ZŠ: Jak se připravit na roli ředitele? Ředitelé základních škol by měli být garanty moderní výuky a jako kompetentní manažeři řídit vzdělání v regionech. Jsou však na tuto úlohu dostatečně odborně připraveni? Kdo by jim měl komplexní podporu poskytovat? A pomůže střední článek, který chystají stát i zřizovatelé? Nejen o těchto otázkách se v debatě hovořilo.

Řečníci, mezi kterými byli i samotní ředitelé škol, se shodli na tom, že vedoucím představitelům základních škol nejvíce chybí průprava pro vykonávání této náročné a důležité profese. Mnohdy se šéfem školy stávají dosavadní učitelé bez navazujícího vzdělání, jejich výběr bývá víceméně náhodný, zájemců je málo a nový ředitel přichází do neznámého prostředí bez prokazatelných kompetencí. Bez nich však nemůže být tím, kým má být: pedagogickým lídrem, který rozumí nejen moderní výuce, ale zároveň umí vést kolegy, aby se stali dobrými učiteli. Takovými, jejichž pedagogická práce má u dětí ohlas a pozitivní výsledky a oni sami z ní mají radost.

„Aspirant nemůže čekat, až nastoupí do funkce ředitele, a teprve potom se na tuto roli specializovat. Měl by být již připraven a pracovat na sobě dlouhodobě. Měl by se stát přirozeným lídrem, který na jedné straně nabízí podporu svým kolegům a na druhé straně je svými kolegy vyhledáván,“ řekl Vít Beran z programu Ředitel naživo a ředitel Základní školy Kunratice.

Cestou ke zkvalitnění práce ředitelů jsou možnosti jejich odborné přípravy

V současné době se k celoživotnímu vzdělávání otevírají nové možnosti. Kromě nabídky Národního pedagogického institutu a studia školního managementu při vysokých školách je to například týmová příprava ředitelů škol a jejich zástupců v rámci programu Ředitel Naživo nebo Akademie Libchavy.

I na ministerstvu školství jsou si vědomi toho, že je třeba na přípravě ředitelů pracovat. Ministerstvo proto podle Martiny Běťákové, která je vedoucí oddělení podpory škol MŠMT, chystá nový koncept jejich vzdělávání ještě před konkurzem, těsně po něm a během celoživotní učitelské praxe. Zároveň v pilotním projektu vyzkouší takzvaný střední článek – těsnější metodickou spolupráci s vybranými školami a jejich zřizovateli.

„Musíme ředitelské pozice zatraktivnit, aby se zvýšila ochota pedagogů se o ně ucházet,“ uvádí Běťáková.

Posun k lepšímu představuje nová konkurzní vyhláška, která výběrové řízení více konkretizuje: uchazeč o ředitelský post musí přesně vědět, co se od něho očekává.

Podle Ondřeje Andryse, náměstka ústředního školního inspektora, mají ředitelští adepti největší obavy z přebujelé administrativy a vysoké míry zodpovědnosti, kdy ředitel odpovídá téměř za vše. Určitou úlevu by mělo přinést také delegování některých pravomocí na zřizovatele, spádové školy i podřízené. Další zjednodušení představuje unifikace, například používání vzorových dokumentů, které by mohly být uplatňovány všude, a sdílení dobré praxe mezi jednotlivými školami.

Právě užší spolupráci mezi učiteli a školskými institucemi prosazuje Akademie Libchavy.

„Skupinový koučink, profesní síťování, předávání zkušeností a příklady dobré praxe napomáhají k tomu, aby se budoucí ředitelé mohli obohacovat a vzájemně inspirovat. Místo zkoušek získají portfolio ´vychytávek´, použitelných kdekoliv,“ dodává ředitel ZUŠ Štefánikova a lektor Akademie Libchavy Luboš Lisner.

Debata Ředitelé ZŠ: Jak se připravit na roli ředitele? byla druhou ze série debat na téma ředitelů základních škol. První z nich s názvem Ředitelé ZŠ: Kapitáni českého školství? se zaměřila na důležitost vztahu mezi zřizovatelem a vedením školy.